Date: 2025-08-23 13:11:18
From: rpt@desudoli.cz
Subject: V předvečer summitu
To: dalnopis@desudoli.cz
Tags: politika válka
Desc: O čem se mluvilo v kruzích Glenna Diesena před setkáním amerického prezidenta s jeho ruským protějškem.

V předvečer summitu

Sledoval jsem situaci kolem setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem především skrze kanál Glenna Diesena, komentátora, jehož mnozí zajisté považují za proruského, ale on sám se spíš považuje za zastánce rozumné a realistické politiky a diplomacie. Proti tomuto přístupu v podstatě nic nemám, jen si myslím, že vedle oficiálních politických a diplomatických dějů jsou tu i neoficiální a ty jsou mnohem temnější, než si Diesen a jemu podobní představují. Je jedním z tématů tohoto blogu, že bez správné náboženské perspektivy toto není snadné pochopit, aniž by člověk neupadl do malströmu konspiračních teorií, které nemají konce. Ale o tom tu řeč nyní nebude.

Diesen dělá rozhovory s lidmi podobného ražení. Nyní, když setkání skončilo, se můžeme podívat, jak pánové ve svých odhadech a předpovědích uspěli.

Berletic

Brian Berletic je bývalý americký mariňák, nyní usazený v Thajsku, který se zřejmě živí vojenskými a politickými komentáři. Je silně kritický k americké zahraniční politice a velký zastánce multipolarity. Dlouhodobě tvrdí, že USA usilují o světovou dominanci a proto potřebují zničit nebo si podmanit rivaly na mezinárodním poli, především Rusko a Čínu. Podle něj za útoky na Irán stojí ve skutečnosti Spojené státy. Svá tvrzení dokládá citacemi z dokumentů publikovaných různými think-tanky. Nejsou tedy nikterak nepodložená. Nicméně dle mého soudu dělá stejnou chybu jako mnozí další konspirativci: upírá ostatním hráčům schopnost vlastního nezávislého jednání. Proto tvrdil, že setkání na Aljašce je americká past, do které se Putin bezhlavě vrhá, i když musí vědět, že z jednání nic nezíská. Připomínal, co se stalo iránským špičkám, vojenským, politickým i civilním při jednání se Spojenými státy. Jeho celková teze zní, že Amerika chce přenést břemeno ukrajinské války na Evropu, aby se mohla věnovat pacifikaci Číny.

Dnes už víme, že k žádnému incidentu na Aljašce nedošlo a jako pokus přenechat ukrajinskou válku na bedrech Evropy to také nevypadalo, i když tuto tezi považuju i nadále za pravděpodobnou. Ačkoliv obecně souhlasím, že Spojené státy usilují světovou dominanci, upřesnil bych, že jde o kliku, která je tam u moci a která podle všeho nemá na zřeteli zájmy této země. Tato klika si spíše zaslouží označení globalisté a má silně židovský charakter. Židovský ve smyslu náboženském, na což slyší americké protestantské sionistické sekty, které skrze pomoc Izraeli očekávají Boží požehnání Americe. Tento náboženský rys americké politiky se našinci může zdát bizarní, ale to jenom značí, nakolik jsme my, Češi, ztratili kontakt s náboženstvím, natolik jsme ztratili kontakt se realitou. Těžko odhadnout přesný ideologický původ globalismu, ale patrně to bude směsice protestantismu, sionismu a zednářství, vše hojně zastoupené v dějinách Británie a Spojených států.

Sachs

Jeffrey Sachs, bývalý finančník, dnes politický komentátor, poukazoval na totální závislost Evropy na Spojených státech (např. Rutte nazývá Trumpa tatínkem). Dále připomíná, že snaha Ameriky rozdělit Rusko se táhne přinejmenším 30 let zpátky, kdy Brzezinski navrhoval rozdělit Rusko na 3 části: evropské Rusko, sibiřské Rusko a východní Rusko. Něco podobného, co padlo na summitu v Praze, jehož se účastnil disident Kasparov, i když tam těch částí bylo víc. Sachs dále připomněl, že ač ruská strana není nevinná, Západ (USA a Evropa) je horší agresor: bombardování Srbska, porušení dohod Minsk 1 a 2, opuštění smluv o omezení zbrojení, rozšiřování NATO na východ. I New York Times pry vloni přiznaly účast amerických tajných služeb v majdanském převratu a dlouhodobém ovlivňování ukrajinské politiky. Sachs víceméně správně odhadl, že od schůzky Trump-Putin nelze nic očekávat.

Baud

Plukovník (nemýlím-li se) Jacques Baud, bývalý analytik švýcarské tajné služby, nějaký čas také zaměstnaný v ústředí NATO zase vysvětloval, že dohody z Minsku nebyly mezinárodní dohody, ale vnitřní smlouvy Ukrajiny a donbaských republik. Připomněl také, že Ukrajina okupovala Krym od roku 1991, což je dnes taktně zamlčováno. V roce 2019 Arestovič veřejně teoretizoval, že Ukrajina musí vojenský porazit Rusko, aby mohla vstoupit do NATO. Plán byl takový, že Ukrajina zaútočí na Donbas, čímž vyprovokuje ruský protiútok, Západ vyhlásí ekonomické sankce, které Rusko dostanou na kolena a Američany vyzbrojená a vycvičená ukrajinská armáda nebude mít s ruskými jednotkami velkou práci. Čas na přípravu ukrajinké armády získala Angela Merkelová, když přemluvila Putina, aby stáhl své jednotky ve chvíli, kdy ukrajinská armáda stála před totálním porážkou. Merkelová sama veřejně přiznala, že cílem Minsku 2 bylo získat čas. Rusové si toho zřejmě byli vědomi, ale sami potřebovali čas, nejspíš aby se připravili proti západním ekonomickým sankcím.

Dne 16. února 2022 začaly ukrajinské vojenské síly ostřelovat Doněck, což Rusové pochopili jako začátek očekávaného útoku a vtrhli na Ukrajinu s tím, že se odvolali na čl. 51 úmluvy Spojených národů, tzn. hlavně kvůli ochraně ruskojazyčné populace. S tím souvisí i následné připojení republik k Ruské federaci, což prý byla legalistická reakce na pokus ukrajinského parlamentu učinit z ruskojazyčného obyvaltestva občany druhé kategorie. To nijak nevylučuje postranní úmysly na straně vládců Ruska, ale v rámci americké strategie expanze a absence jakéhokoliv strategického uvažování v Evropě to dává smysl.

A tady Baud naráží na věc, která se nás nepříjemně dotýká. Vstupovali jsme do EU s tím, že je to organizace, která má ve světě váhu, protože rozumí jak svět funguje a dokáže z toho těžit a zároveň má vysoké morální přesvědčení. V tomto morálním ovzduší individuální odpovědnosti pak mohou i ekonomické vztahy fungovat ku všeobecnému prospěchu. Samozřejmě už dlouho vím, že toto zdání bylo pohrobkem dřívější křesťanské Evropy a postupem času se stávalo méně hmatatelným, jak se Evropa vzdalovala od svých křesťanských kořenů. Nejsem si jist, nakolik toto chápou liberálové jako Baud nebo Diesen, když se podivují nad situací, kdy evropské špičky nemají žádný koncept, kam by měla Evropa strategicky směřovat, jaké místo by měla mít v mezinárodním společenství. Baud toto nazývá strategické vakuum a příčinou podle něj je nízká inteligence a nedostatek vzdělání současných evropských elit. Reaganovi se prý smáli, že je nevzdělaný a nepříliš intelignentní herec, ale měl alespoň charisma a tolik pokory, že si to uvědomoval a dovedl si vybrat inteligentní poradce. Proti výše zmíněným legalistickým krokům Ruska staví Evropa pouhý trapný narativ Putlera čili Putina jako nového Hitlera, který z rozmaru útočí na sousední národy a/nebo chce znovu vybudovat Sovětský svaz v jeho původní velikosti. Evropa proto potřebuje, aby válka nadále pokračovala, v ideálním případě krátký klid zbraní, aby mohla Ukrajince znovu vyzbrojit. Proto klade nerealistické požadavky, aby Rusko vrátilo Krym a všechny svoje nové državy v Donbasu, ačkoliv dobře ví, že na to Rusko nikdy nepřistoupí. Naše báječná, osvícená Evropa tedy přidává ke svým snům o sociální utopii a zelených energiích i nekonečnou válku s Putlerem na východě, jenž je doslova vtělením zla na Zemi. Je jistá ironie v tom, že tatáž levičácká garnitura, která nenechává nit souchou na vlastních předcích kvůli jejich údajnému imperialismu a kolonialismu se v očích světa stane ztělesněním politické krátkozrakosti, neschopnosti se dohodnout či přímo krvelačnosti.

Zhruba tolik si lze vzít z příspěvku plukovníka Bauda a v hlavních bodech s ním nelze než souhlasit.

Macgregor

Náš oblíbený plukovník Macgregor vrací míč víceméně zase na stranu Spojených států. Jak se zdá, Evropané většinou kritizují Evropu a Američané Ameriku.

Macgregor tvrdí, že ze schůzky nic moc závažného nevzejde a že věc se rozsekne na poli válečném. Trump je prý špatně informovani, protože lidé kolem něj nemají zájem ho informovat správně. Navíc nerad čte a neposlouchá dlouhé výklady, takže je otázka, co vlastně ví a co ne.

Západ je na sestupné trajektorii a Putin a Xi čekají, až se to tady zhroutí.

Mearsheimer

John Mearsheimer, jehož nemusím na tomot blogu představovat, se objevil v show plukovníka Daniela Davise a přišel s následující relativně zajímavou informací.

Trump vyhrožoval sankcemi vůči Rusku, které měly začít platit od 8. 8. 2025 a potřeboval to nějakým způsobem neudělat. Podobně odložil sankce na Čínu, která okamžitě začala provádět odvetná opatření, a rozčílil indickou vládu uvalením sankcí na Indii. Trumpova politika je (nejen) podle něj chaotická. Také zmínil, že rozumný postoj vůči problému jménem Ukrajina zastává J.D. Vance. Na druhé straně názorového spektra jsou sionisté Marco Rubio a Lindsay Graham, kteří šeptají Trumpovi do ouška, co jim síly stačí.

Evropané doufají v zastavení palby a pokud dojde k jednání o míru, chtějí Ukrajinu u jednacího stolu. Podle Mearsheimera a vlastně podle všech dosud zmíněných komentátorů je Rusko blízko k dobytí celého Donbasu. A všichni na protější straně názorového spektra svorně tvrdí, že Donbasem to neskončí a že Rusko se chystá i na východní Evropu. Mearsheimer, Baud a další volají po důkazech. Z jakých informací západní tajné služby vycházejí? Nikdo neví, takže jako pravděpodobnější se jeví, že jde o propagandu podobnou ZHM v Iráku nebo atomové bombě v Iránu.

Paradoxně jsem však nakloněn věřit tomu, že přímý konflikt mezi NATO a Ruskem je možný. Pokud budou např. Němci posílat vojáky Bundeswehru do Pobaltí a Rusové učiní totéž, stačí jen málo. Proto můžeme být tímto způsobem i připravováni na možnost války a pak už nikdo nebude zkoumat, kdo začal. Dějiny pak budou psát vítězové.

Realita

Možná se něco dohodlo. Trump si alespoň schůzku pochvaloval, ačkoliv jako vždy vysílal i opačné signály. Taková alespoň byla situace z doby zhruba před týdnem. Pak jsem se potloukal po různých končinách české kotlinky, takže nevím, zda se od té doby něco důležitého nesemlelo.

EOF