Date: 2023-09-05 21:17:27
From: rpt@desudoli.cz
Subject: Identita a náboženství
To: dalnopis@desudoli.cz
Tags:
politika
náboženství
Desc: Sekulární pravice — spojenectví nebo příměří?
Identita a náboženství
Když chcete slyšet seriózní diskuzi o situaci ve Spojených státech, Scott Greer je váš člověk. Anebo když se chcete něco dozvědět o hudbě zvané metal! Provozuje kanál na Youtube zvaný Highly Respected, kde sám nebo s hosty diskutuje o aktuálním dění.
Seriózní diskuze znamená bez konspiračních teorií. Ačkoliv sám několik konspiračních teorií zastávám a u některých jsem dokonce přesvědčen, že jde o konspirační skutečnosti, celkově se nemohu zbavit dojmu, že konspirační smýšlení způsobuje mentální degradaci ne nepodobnou sledování Teletubbies.
Pravicové typy
Jsou v podstatě dva pravicové typy: identitářský a náboženský. První je sekulární a zaměřený na rasové problémy, druhý křesťanský a zaměřený převážně na sociální a morální problémy současné společnosti. Za normálních okolností mají tyto dvě skupiny jen málo společného, ale toto nejsou normální okolnosti.
Scott Greer rozhodně patří do první ze zmíněných skupin a nedávno reagoval na prohlášení Tucker Carlsona, že Maďarsko je terčem útoků ze strany globalistů kvůli své politice křesťanské demokracie nebo něco v tom smyslu. Zmínil se také, že zvrácení Roe vs Wade připravilo Republikány o hlasy v posledních volbách. Podle něj globalisté útočí na státy jako Maďarsko nebo Rusko, protože razí čistě národnostní, identitářskou politiku a ne protože jsou křesťanské, což ilustruje statistika návštěvnosti kostelů. V Rusku i v Maďarsku je proti Spojeným státům směšně nízká. USA jsou velmi náboženská země a přitom to má na jejich domácí i zahraniční politiku nepatrný vliv.
Rozhodně mu nechci podsouvat nějaké skryté nepřátelství vůči křesťanům. Na to je Scott Greer příliš inteligentní. Podle mého soudu si dobře uvědomuje, co tím chtěl Carlson říci i jaká je realita států jako je Maďarsko nebo Rusko. Narozdíl od USA, kde je náboženství vzhledem k počtu denominací víceméně osobní záležitostí, ve zmíněných evropských státech hraje výraznou úlohu jediná církevní instituce, katolická církev v Maďarsku (navzdory Orbánovu protestantismu) a pravoslavná v Rusku, jak sám zmiňuje. Obě církve jsou součástí národní kultury, a proto hrajou mnohem větší politickou úlohu, navzdory nízké návštěvnosti kostelů.
Nevím, jak je na tom Maďarsko, ale pokud jde o migranty, Rusko trpí podobnými problémy jako Spojené státy, jen v menším měřítku. Navzdory tomu, co Greer považuje za konzervativní rétoriku Kremlu. Ve skutečnosti je tato rétorika spíš sociální než rasová či identitářská. Putin v tomto ohledu zastává stejné názory jako dřívější i současní komunisté: Západ, to jsou kolonialisté zotročující jiné rasy. Jeho kritika je namířená spíše proti západní propagaci sexuálních úchylek všeho druhu.
Nepatřičný pragmatismus
V tomto ohledu se Scott nejspíše mýlí, ale i kdyby měl v obecné rovině pravdu, připadá mi jeho postoj příliš pragmatický. Tady se projevuje jeho ateismus (nebo agnosticismus? ve skutečnosti nevím, k čemu se vlastně hlásí). Je ochoten odsunout morální otázky na druhou kolej, aby vyřešil tu, která mu připadá nejpalčivější, otázku identity.
Na tomto místě bychom se mohli přetahovat sem a tam. Z hlediska společenského i politického je pro Spojené státy a pro celý Západ nutné obojí a nikdo soudný to nepopírá. Ale ustoupit v jednom, abychom měli větší šanci získat druhé, je špatná strategie. Mimochodem, nepřítel, tedy levice, podobným pragmatismem také netrpí. Chce všechno a pokud možno hned.
Křesťanská perspektiva
Křesťan není nebo by neměl být takto pragmatický. Důležitější než úspěch ve volbách je usmíření se se Stvořitelem a vraždění neviňátek je, řekl bych, horší prohřešek proti Jeho právům než vpouštění hord z Třetího světa do země.
„Hledejte království nebeské a vše ostatní vám bude přidáno.“
Pro nás, křesťany jde o boj jiného druhu, boj s mocnostmi v povětří, duchovní boj. My víme, že tento svět náleží do sféry otce lži a víme také, že zruba od počátku 20. století dostal zlý volnou ruku a jeho armády řádí s větším úsilím než dříve. To alespoň vyplynulo z vidění papeže Lva XIII., který seděl na Petrově stolci na konci 19. století. Boží benevolence má ovšem pouze omezenou platnost a podle některých exorcistů se její čas pomalu naplňuje.
Masivní odpad od víry, úpadek mravů i — možná nečekaně, ale zcela v rámci logiky věci — pokřivené vnímání reality patrně nemá v dějinách obdoby. Samotná církev je pod těžkou palbou, až příliš často ze strany těch, kdo by měli být jejími obránci. Jsou tací, kteří se domnívají, že bude následovat svého Pána na Kalvárii. Pokud je to pravda, bude ještě hůř, protože Milost přichází do světa skrze církev a na Milosti jsou závislí i ti, kdo nechtějí o církvi, náboženství a podobných věcech ani slyšet.
Duchovní bitva
Toto je perspektiva, která v uvažování sekulární pravice zcela chybí a, po pravdě řečeno, většina sekulárních lidí si u takových úvah jenom poklepe na čelo. Pokud by nastal nejlepší možný scénář, došlo ke zvolení Donalda Trumpa a ten, poučen z minulých chyb, by konečně „vysušil bažinu“ a zastavil nezákonou migraci do země, bylo by vše v pořádku? Nakolik skutečně hrozí to, čeho tolik obává levice, tedy perzekuce, až genocida POC? A co další společenské problémy, potraty, pornografie, profánní způsob života, honba za mamonem, zážitky atd.? Co pokřivené vnímání reality, snaha zotročit bližní za účelem dosažení něčí omezené představy obecného dobra či „historické úlohy“ určité skupiny obyvatelstva?
Bitvu je třeba vést na všech frontách, v politice i ve sféře ducha, přičemž duchovní má formovat to politické, jak plyne z hierarchie reality. Ale v konečném důsledku dějiny řídí Bůh sám a budou-li naše představy o budoucnosti kolidovat s Jeho, asi není třeba se dohadovat o tom, čí vůle převáží. Obávám se, že dějiny spásy sledují vlastní logiku, ve které krize hrají velmi specifickou, očistnou úlohu. Jsem si vcelku jist, že spása co největšího počtu lidí leží Bohu na srdci víc než politika identity. Jde o to, nakolik je to druhé v souladu s prvním.
A to je v krátkosti problém, který mám se sekulární pravicí.
EOF