Geopolitické úvahy

Nejde o nic menšího než o budoucí uspořádání světa.

Novinky z bojiště

Nejprve několik nových informací ohledně charkovské ofenzívy. Výsledný obrázek je mnohem méně příznivý pro Ukrajinu, než se původně zdálo.

Ukrajinské ztráty prý činí asi 4 000 mrtvých a dalších 4 000 zraněných. Spolu se ztrátami z chersonské ofenzívy se Ukrajina dostává na nějakých 25 000 vyřazených z boje. Zdroje těchto informací jsou ruské, ale i Ukrajinci přiznávají velké ztráty.

Na ruské straně ztráty neznáme, ale vzhledem k tomu, že se Rusům podařilo spořádaně ustoupit, zformovat novou frontu, stabilizovat situaci a přitom nepříteli způsobit těžké ztráty, patrně nebudou příliš velké. Příčinou je samozřejmě ruská artilerie a převaha ve vzduchu.

Co se vlastně u Charkova seběhlo?

Vypadá to, že generální štáb ruské armády o stažení uvažoval delší dobu a nějaký čas potichu stahoval jednotky z této oblasti do Donbasu a zároveň evakuoval obyvatelstvo, které o to stálo. Podle Andreje Martyanova Kreml nikdy neslíbil, že Rusko neopustí dobytá území. To bylo víceméně soukromé prohlášení jednoho z ruských politiků. Řekl bych, že nepříliš prozíravé, vzhledem k tomu, že se zjevně neúčastní strategického plánování SMO. Každopádně Charkov a okolí není Rusům zas tak nakloněné území a tamější lidé nejspíš tušili, co je čeká, pokud se Ukrajinci vrátí. Čas k odchodu podle všeho měli, byť nikoliv neomezený. I tak mi není jasné, proč Rusové toto území po ústupu od Kyjeva a Sumy vůbec drželi.

Krátce po zastavení ofenzívy zaútočili Rusové na civilní infrastrukturu, konkrétně tepelné elektrárny. Většina Ukrajiny byla nějaký čas bez proudu. To bylo zjevné varování, že Rusko může Ukrajinu kdykoliv „vypnout“, což bude hlavně v zimě maximálně nepříjemné. Protože Ukrajinci používají k přepravě vojenské techniky elektrické vlaky, „blackout“ jim způsobil nemalé obtíže i při podpoře útočících jednotek.

Psal jsem o tom, že ukrajinské operace se účastnily oddíly NATO a některé zdroje hovořili až o jedné třetině. Tato informace není spolehlivá a patrně je nesprávná. Na druhou stranu je velmi pravděpodobné, že západní zbraně obsluhují vojáci NATO (bývalí vojáci nebo žoldáci), neboť není snadné rychle a adekvátně vycvičit obsluhu ukrajinskou. Zřejmě i to měli Rusové na mysli, když varovali Němce, aby nedodávali zbraně na Ukrajinu. Při recyklaci evropských zbraní dojde k úhoně i jejich obsluha.

NATO

U problematiky NATO ještě zůstaneme. Představitelé Evropy ani příliš nezastírají, že NATO je ve válce s Ruskem, když Borel prohlásil něco v tom smyslu, že je třeba zabránit tomu, aby se v Evropě rozmohla únava z války. Ani NATO z toho není nadšené. Generálové mají zřejmě realističtější představy o tom, co znamená konflikt se zemí, jako je Rusko. Proto můžeme pozorovat určitý opakující se vzorec, kdy nabízená pomoc je směšná ve srovnání s tím, co Ukrajina potřebuje. Nebo že vojáci jsou neochotní poslat určité zbraně či munici Ukrajině. Nehledě na zkorumpovanost Ukrajinců, kteří zbraně prodávají, kde se dá.

Myslím, že pohlaváři NATO mají jasno v tom, že Ukrajina nemůže proti Rusku uspět. Alespoň části z nich dochází, že ani NATO by tuto válku nejspíš nevyhrálo. Status quo, tedy prodlužování ztracené války jim možná vyhovuje nejvíc. Proč? Peníze. Kolik mnohamiliardových balíčků ze Spojených států a Evropy šlo tzv. na Ukrajinu, tedy do rukou vojensko-průmyslového komplexu, aby se vyrobily a vyvinuly další zbraně a munice? Pro některé lidi je válka velmi lukrativní byznys. A poválečná obnova také.

Nic proti tomu, korupce je stará jako lidstvo samo a NATO není nic jiného než další byrokracie, která přežila účel, ke kterému byla stvořena. Je to v podstatě CDC v oblasti obrany státu proti vnějšímu nepříteli. Co je pro CDC Covid, to je pro NATO Putin. Jediný problém je v tom, že tento byznys nemůže mít dobrý konec. Parazit, který zabije svého hostitele, zajde také.

Hegemon

Vypadá to, že Spojené státy, tahoun NATO, ztratily jakýkoliv pozitivní důvod své existence jako světového hegemona. Jde jim jenom o to tuto pozici neztratit. Alexander Merkouris v jednom pořadu prohlásil, že USA nikdy neměly být v pozici impéria, a je to pravda. Je to pozice, kterou Spojené státy neumějí.

Za americkou zahraniční politiku je zodpovědná klika neokonzervativců, tzv. neocons. Jejich aktuální modus operandi je štvát jednotlivé země proti sobě, držet Německo na dně, Rusko mimo Evropu a Ameriku v Evropě. Když Němci s Rusy postavili Nord Stream 2, pro neokony to byla konečná a rozehráli hru, která má zničit Evropu ekonomicky a zatáhnout Rusko do války na Ukrajině. A tak přišel Majdan a vše ostatní následovalo dominovým efektem. Co na tom, že Ukrajina jako stát přestane existovat? Co na tom, že na Ukrajině probudili strašidlo nacismu. Co na tom, že Evropané budou v zimě mrznout a možná nebudou mít co k jídlu. To všechno je přijatelné, pokud dostaneme Rusko na kolena.

A tady se soudruzi zřejmě přepočítali. Rusko vypadá jako všechno možné, jen ne na kolenou. A co je horší, tedy alespoň pro (euro)americké elity, Kreml si vytváří spojenecké vztahy všude po světě, především s Čínou a Indií. Cílem je přesně to, o co se snaží euroatlantický blok vůči Rusku, tedy izolovat euroatlantický blok. Do skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) se hlásí další země a aktuální étos tohoto ekonomického uskupení je stát se lepší, spravedlivější alternativou západního globalismu. Dle Putinových slov jde o konec unipolárního světa a začátek spravedlivějšího, multipolárního světa.

Jsem poněkud skeptický k budování lepších zítřků jakéhokoliv druhu a nemám nejmenší iluze, že by tyto země byly nějak méně „imperialistické“ než země západní, jakmile k tomu dostanou příležitost. Číňané sice budují v jiných zemích infrastrukturu, ale mají takový nepříliš hezký zvyk vytvářet tam své enklávy. Už teď agresivně vytlačují Američany z pozic ve zemích Střední a Jižní Ameriky. Na druhou stranu čínská ekonomika je stále propojena s ekonomikou Spojených států a bude nějakou dobu trvat, než se stane imunní vůči ekonomickému nátlaku ze strany USA. Nelze však popřít a to je náš skutečný problém, že elity zemí BRICS, přinejmenším Ruska a Číny jsou v současné chvíli inteligentnější než elity euroamerické a přehrávají Západ na celé čáře. A mají vizi, něco, za čím ostatní země půjdou.

Naproti tomu Evropa je díky americké jestřábí politice v krizi, kterou nemusí přežít nejen EU, ale ani národní ekonomiky. Spojené státy na tom také nejsou ekonomicky nejlépe. Kdysi průmyslová velmoc exportovala část svého průmyslu do Asie a de facto už není průmyslovou velmocí, jakou by měly být, pokud chtějí nadále hrát roli světové megavelmoci. Pro zajímavost, Brian Berletic z New Atlas uvádí, že USA jsou nyní schopné vyrobit pouze 400 ks munice pro howitzery denně. Nejenže to zdaleka nestačí pro současné potřeby Ukrajiny, ale v roce 2010 Rusko vyrábělo 4000 ks stejné munice denně a je dobrý důvod se domnívat, že v současnosti vyrábí mnohem více. Víme tedy, proč Rusku nedošla munice ani v březnu, ani v dubnu a nedochází jim ani teď, zatímco Západ začíná mít nedostatek. Už jsem o tomto problému psal.

Alternativní realita

Kdyby EU byla schopná skutečně vlastního politického rozhodování a kdyby euroelitám šlo skutečně o blaho obyvatel Evropy, situace by vypadala úplně jinak. Především by opustili svatouškovský postoj „my jsme ti praví demokrati“ a „autoritativní Rusko pro nás neexistuje.“ Německo by si zajistilo přístup k ruskému plynu a dalším surovinám a na oplátku by Rusku nechalo volnou ruku. To nevylučuje, aby EU nehledala jiné alternativy, kdyby se spolupráce s Ruskem v nějakém směru vymykala kontrole. Ukrajina by zůstala neutrální a Rusko by se stalo ochraným štítem na východě proti „žlutému nebezpečí“. Evropa by byla nucena zkrotit svůj až příliš štědrý sociální systém a investovat do obrany, protože hráč, který chce hrát na světové úrovni, si nemůže hrát na pacifistu. Pod ruským dohledem by vybudovala skutečnou evropskou obranu (všimněme si vojenské poradenské služby, jež Rusko nyní poskytuje Číně). Věřím, že funkční a robustní, neboť jestli Rusové něco umí, tak je to válka. Jenom naprostý idiot si chce znepřátelit Rusko. A v neposlední řadě, úzká spolupráce s Ruskem by Evropě poskytla mnohem větší vliv na politické dění v Rusku, než může dosáhnout jako nepřítel. Takový postup by se mohl zdát jako nevděčný vůči Spojeným státům, jimž vděčíme za vítězství nad komunismem, a jejichž hegemonie by tím pádem skončila. Nicméně evropské země by alespoň neskončily v chudobě a na smetišti dějin. Spojeným státům toto nehrozí a hegemonem beztak nezůstanou.

Ano, nejde o nic jiného než myšlenkové cvičení. Někomu se může zdát můj pohled jako extrémně naivní nebo neopak extrémně bezskrupulózní a machiavellistický. Je pravda, že nejsem součástí hry, nevidím milión a jednu věc, které mohou zásadně změnit celý obraz. Dalšímu to může připadat jako výplod ruského agenta nebo užitečného idiota, který poslouchá pořady jiných ruských agentů nebo užitečných idiotů. Na to odpovídám, že realita ruských zisků na Ukrajině dává za pravdu spíše těm komentátorům, které sleduju a uvádím jako své zdroje, navzdory nedávným událostem v charkovské oblasti.

Nakonec to nebude trvat dlouho a uvidíme, na čem jsme.

EOF