Donald

Updaty jsou úplně dole. Poslední Update je ze 6. února 2021.

Jistý rozruch mezi mými liberálními bezvěreckými přáteli a známými způsobil obrázek Trumpa s Ježíšem za zády a vedle něho Bidena se Satanem.

Chápu, že levicově orientovanému ateistovi či agnostikovi musí taková věc připadat bizarní. Mě, jako konzervativně orientovanému křesťanovi připadá jako poněkud křiklavá, ale vystihující aktuální situaci ve Spojených státech.

Samozřejmě žádný soudně uvažující konzervativní Američan nepovažuje Bidena za samotného Satana. Už proto, že slow Joe, jak ho nazývají, je senilní stařík, který se stěží rozpomene na jména svých dětí. Víceméně se předpokládá jeho krátké interregnum a následný nástup fast Kamy čili demokratické senátorky Kamaly Harris.

So far so good, tak kde je problém? Kdyby byl Joe a Kamala politiky Demokratické strany před třiceti, čtyřiceti lety, nic zvláštního by se patrně nedělo. Americký dvoupartajní systém fungoval docela dobře, dokud k sobě měly obě velké strany názorově blízko a handrkovaly se víceméně o drobné. Ty časy už naneštěstí skončily a stále více a více lidí si to uvědomuje.

Propast

Občas říkám své drahé manželce, že mezi mnou, křesťanem, a jí, bezvěrcem, je hluboká propast, která protíná všechny oblasti života. Ona tomu samozřejmě nevěří, protože ve spoustě praktických věcí to nevadí, v dalších děláme oba kompromisy a o některých věcech se nelze bavit vůbec, protože vzájemné pochopení není možné. Donoso Cortes ve své polemice s liberály a socialisty tvrdí, že v jádru všech politických rozdílů jsou rozdíly teologické. Východiska křesťana a bezvěrce jsou diametrálně odlišná, a proto existuje množina poměrně podstatných věcí, na kterých se liberál s křesťanem nemohou shodnout a zůstat přitom věrní vlastním hodnotám.

Z toho plyne, že tolerance, jak si ji představujou liberálové, není možná. Tolerance není ani ctnost, neboť je prázdná, postrádá vlastní obsah. Nelze být tolerantní pro toleranci samu. Co je tolerance a kde jsou její hranice, určují hodnoty, které člověk vyznává. Nelze smysluplně vinit muslima z intolerance, když hlavní náplní jeho víry je šířit islám všemi prostředky. Muslim, který to nedělá, je možná dobrý liberál, ale špatný muslim. Problém liberála je, že ani on není a nemůže být tolerantní k neliberálním názorům, protože by to znamenalo konec liberalismu. Říkají tomu „neprincipiální vyjímka“ a už jsem se o tom zmiňoval. Liberál, který toto chápe a zůstává liberálem, je pokrytec.

Jak to souvisí s Amerikou?

Liberální a konzervativní Amerika se sobě natolik vzdálily, že zůstat společně pod jednou střechou federální vlády bude patrně nemožné. Američtí demokraté se posunuli natolik doleva, že Mao Ce-tung je proti nim tradicionalista. Americké školství, média i státní instituce jsou v rukou lidí, jejichž smýšlení je nepřátelské vůči všemu, co reprezentuje tradiční Ameriku, zemi založenou jako křesťanskou republiku. Protože rozdíl mezi liberály a komunisty je ve stupni, nikoliv v druhu, říkám jim komunisti. Proto tvrdím, že současná Amerika je komunistická země.

Navzdory tomu je Amerika také zemí křesťanskou, patrně nejkřesťanštější zemí Prvního světa. Proto zde konzervatismus ještě má nějakou váhu.

Americký konzervativec vidí, že země, kterou znal, mu mizí před očima. Vidí nekonečný proud migrantů, kteří z jeho vlasti dělají banánovou republiku. Cílem importu a legalizace migrantů je samozřejmě rozšíření voličské základny Demokratické strany. Vidí, jak vládnoucí vrstvy jeho země pošlapávají všechno, co je základem jeho identity. Jeho náboženství má být ilegální, protože uráží muslimské přistěhovalce. Jeho právo nosit zbraň mu chtějí zrušit, protože prý způsobuje násilí. Jeho národ není skutečným národem, ale ideologií svobody a každý, kdo se pod ní podepíše, se může stát jeho bratrem. Jeho práci vyvážejí do Asie, na ulici na něho útočí barevní kvůli údajnému rasismu, doma na něj křičí manželka, že je šovinistické prase. Média do něho hustí banální propagandu o lepších zítřcích, které na všechny čekají, až se běloši zbaví svého „systemického rasismu“. Jeho účty na Facebooku a Twitteru mu zabanují, protože podporuje médii neschváleného prezidenta. Vyhazov z práce za odeslání legálního daru Republikánské straně na sebe nenechá dlouho čekat.

Američané a tím myslím obyčejné, bílé, pracující Američany, prokázali až neuvěřitelnou míru tolerance a dobré vůle. K jejich vlastní škodě, dodávám, vzhledem k tomu, že tolerance není skutečná ctnost. Joe Biden není Satan, ale strana a systém, který reprezentuje, zřetelně satanské rysy má. Komunismus je dílo Otce lži a jinak než komunismem nelze nazvat to, do čeho se Spojené státy bezhlavě řítí.

Tito tolerantní Američané to v roce 2016 opět zkusili po dobrém, tzn. v rámci vymezeném ústavou, a zvolili do čela země Donalda Trumpa. Pokud mu jejich elity nedopřejí druhé volební období a bude tam jen nepatrný náznak faulu, což už nyní je a nikoliv nepatrný (viz níže), pohár trpělivosti možná přeteče. Volání do zbraně a k překročení Rubikonu už sem tam zaznívá. Nebo ne, záleží na tom, jak moc už jsou Američané domestikovaní a jak moc podléhají mediální propagandě.

Cold or hot war?

Ať to dopadne, jak chce, v USA se alespoň nějaký boj odehrává. Evropa je v tomto ohledu mrtvá a domestikovaná, snad s vyjímkou Polska a Maďarska. Tak vypadá vítězství komunismu na plné čáře. Laskavý čtenář už snad pochopil, že komunismus je trochu něco jiného než slogany boleševické gerontokracie, která tu před třiceti lety padla pod vahou své vlastní neschopnosti. Na druhé straně oceánu se hraje jiná hra, ale cíl je stejný, zničit poslední zbytky křesťanské civilizace.

Jako Biden není Satan, Trump není Ježíš. Trump je možná hulvát, možná primitiv, vcelku jednoduchý a přímočarý člověk. Trochu mi připomíná senátora McCarthyho z padesátých let minulého století a jím vyvolaný fenomén Red Scare, vyšetřování neamerické činnosti, jinými slovy hon na komunisty rozlezlé po amerických institucích. McCarthy byl člověk, který si svou nevymáchanou hubou nadělal spoutu nepřátel. Ačkoliv měl pravdu a Amerika byla (a je) prolezlá bolševickými špióny a sympatizanty marxistických myšlenek, levici nečinilo potíže zesměšnit jeho počínání jako novodobý hon na čarodějnice.

Být Američan, za normální politické konstalace bych Trumpa asi nevolil, ale normální situace už dávno není a čas slušnosti pominul, protože slušnost je jen jiný název pro zbabělou toleranci. Slušnost obyčejných lidí je to, na co levice spoléhá, že jí dopomůže na cestě k moci. Možná už přešel i čas mluvení. Nyní se hraje o to, zda nastal čas zbraní.

Média spěšně a poněkud předčasně vyhlásila Bidena novým prezidentem a Trump hodlá podat žalobu na průběh sčítání hlasů v Pensylvánii. Pokud neuspěje, vyhodnotí situaci jako levicový puč, něco jako únor 1948 u nás? Jsem zvědav, zda se odhodlá k použití síly a pokud ano, zda jsou tam nějaké loajální ozbrojené složky.

Je přehnané nazývat výsledek amerických prezidentských voleb 2020 únorem 1948? Možná. Možná to připadalo mnoha lidem přehnané i v roce 48. Buďme ještě na chvíli (zbaběle) tolerantní a připišme výroky demokratické poslankyně Alexandrie Ocasio-Cortez a dalších o vytváření seznamů Trumpových stoupenců na vrub volební euforie. Je to jistě slušné děvče a určitě to tak nemyslela.

Závěr

Na závěr pár odkazů zabývajících se možným čachrováním s hlasy:

• Podle Voxe Wikipedia zpochybňuje Benfordův zákon, statistický úkaz, který nalezl své využití při odhalování volebních podvodů.
• Statistik Briggs, řada odkazů na začátku tohoto článku.
• Opět prof. Briggs a jeho vlastní úvaha ukazuje dva skoky, které by teoreticky mohly být podvody. Na jeho další analýzu jsem obzvlášť zvědav. Jinak je skeptický ohledně aplikace Benfordova zákona na tento případ.
• Shylock Holmes a jeho úvaha o tom, že podvod se zdá být nejjednodušším vysvětlením některých statistických jevů kolem voleb.
• Brett Stevens připomíná situaci kolem prezidentského klání Bush vs. Gore, která do jisté míry zrcadlí současnou situaci, ale v opačném gardu.
• Znovu Brett Stevens s dlouhým výčtem podezřelých a zvláštních jevů kolem voleb.

UPDATE 11. listopadu 2020

Svědectví a důkazy o volebních podvodech se množí. Je jich tolik, že vcelku nemám pochybnosti, že k podvodu došlo. Otázka je, nakolik podvody ovlivnily výsledek voleb. Média zprvu tvrdila, že k volebním podvodům prakticky nedochází. Otočili, když spousta lidí poukazovala na to, že volební podvody nejsou zas tak vzácné.

Tady je odkaz na excelentní video s Tuckerem Carlsonem na Fox News, kde volá po vyšetření, jak to vlastně všechno bylo, protože jím prověřované případy se ukázaly jako pravdivé.

UPDATE 27. listopadu 2020

Vypadá to, že se věci daly do pohybu. Byl zveřejněn obsah žaloby, kterou připravila Sidney Powell. Podle Johna Zmiraka žena, která hodila za hlavu slibnou právnickou kariéru, aby se mohla věnovat odhalování nekalých praktik v americkém soudnictví. Vox Day na svém blogu zaznamenal tři reakce, jednu z demokratického, druhou a třetí z republikánského tábora. Všichni se shodnou na tom, že Demokraté budou mít velké problémy. Např. Biden vyhrál v Georgii o 12 tisíc hlasů, žaloba tvrdí, že došlo k manipulaci s 96 tisíci hlasy.

Jako největší pecka se jeví bod 14 týkající se volebního softwaru firmy Dominion, jehož špatný design z hlediska kyberbezpečnosti zřejmě umožňoval osobám napojeným na cizí mocnosti ovlivnovat výsledky voleb, včetně těch aktuálních prezidentských. Ony cizí mocnosti jsou Čína a Irán. Pokud se ukáže, že je to pravda, je to celkem ironie vzhledem ke čtyři roky trvajícímu vřeštění Demokratů o ruském vměšování do voleb 2016, které skočilo fiaskem. Potvrdí se pravidlo, že SJWs vždy projektují, obviňují druhé přesně z toho, čeho se sami dopouštějí.

Třešničkou na dortu je, že do práce vyšetřovacího týmu Sidney Powell se zapojil i můj oblíbený blogger a statistik, prof. Briggs. Zabýval se statistikou mizení hlasů. Zde uvádí, že jen v Pensylvánii zmizelo zhruba 30 tisíc republikánských hlasů.

UPDATE 17. ledna 2021

Uběhlo hodně vody a víceméně se stále nic neděje. Ve středu 6. ledna bylo velké srocení Donaldových přiznivců ve Washingtonu. Podařilo se jim proniknout do Kapitolu, ač zprvu nebylo jasné, jak se tam dostali. Někdo tvrdí, že průnik způsobili příslušníci Antifa, kteří prý v davu byli. Jiní zase, že je někdo vpustil dovnitř. Národní garda je nyní ve Washingtonu. Trump sice shromáždění svolal, ale vzápětí rozpustil. Možná bylo záměrem povolat Národní gardu do Washingtonu.

Zklamaní příznivci se vrátili domů a další pravicoví bloggeři zlomili nad Trumpem hůl. Mezi nimi Malcolm Pollack a W. M. Briggs. Úplně mi není jasné, zda skutečně čekali, že Trump nakráčí v čele davu do Kapitolu a ujme se vlády jako nový Caesar. Na druhou stranu vyděšená prchající sněmovna ukázala, jak snadné může být zbavit se hysterické levicové tyranie.

Twitter smazal účet Donalda Trumpa, Google zablokoval jeho kanál na Youtube. Vše pod záminkou, aby se nerozpoutalo další násilí. Amazon vyhodil ze svých serverů Parler, platformu konzervativců, co odešli nebo byli odejiti z Twitteru. Tentýž Twitter bojuje za svobodu slova v Ugandě, kde se tamější konzervativní vláda před volbama snaží blokovat progresivní obsah. Zajímavá logika.

Ukázalo se, že osoby, které pronikly do Kapitolu, byli bojovníčci Antifa, nikoliv Trumpovi příznivci. Mezi nimi prý i osoby spolupracující se CNN. Je to docela dobře možné, vzhledem k tomu, že přímí účastníci protestu tvrdili, že Antifa byla součástí davu. Jsem zvědav, zda Twitter uzavře účty CNN, když, jak sami tvrdí, chtějí zabránit násilí. Škoda, že nebyli proti násilí, když se přes léto konaly „mírumilovné“ protesty BLM.

Vypadá to, že vše je jedna velká dezinformační kampaň. Lže se a mlží na všech frontách.

Těžko říct, co bude dál. Washington je prý uzavřený nebo alespoň pod silnou kontrolou ozbrojených složek. Proč, to zatím není zcela jasné.

Tolik útržky z různých pravicových zdrojů, které dosud ještě fungují.

UPDATE 24. ledna 2021

Tak je zřejmě dohráno. Čtyřicátýmšestým prezidentem Spojených států je Joe Biden. Dvacetpět tisíc příslušníků Národní gardy bylo povoláno do Washingtonu, aby ochránili nového prezidenta před neexistujícím nebezpečím ze strany Trumpových příznivců (viz výše). Trump sám odletěl na Floridu a novému prezidentovi zanechal vzkaz, „ty víš, že jsem vyhrál, Joe.“ Vtipné, ale poněkud patetické, stejně jako standardní řečičky o nejlepším národě na světě, který má Bůh nejradši.

Velmi mnoho lidí je přesvědčeno, že Trump neudělal, co udělat měl a že jeho občanský nacionalismus a boomerovská výchova nakonec převážili nad skutečným americkým patriotismem. Příliš tvrdá kritika ale není na místě, tlak musel být obrovský a ačkoliv nová admnistrativa v rychlosti odstraní všechny kroky, které se mu podařilo prosadit, podařilo se mu ukázat, že americká republika je ve skutečnosti mrtvá (něco, co si patrně sám neuvědomil, když ke svým příznivcům ve Washingtonu mluvil o tom, že třeba zachovat právo a řád). Republikanismus vyžaduje velice speciální podmínky k tomu, aby fungoval, ale to je na delší povídání.

Kdo si myslí, že volební podvod je jen Trumpův krycí manévr, toho tento obrázek patrně nepřesvědčí. Takto by prý vypadal skutečný výsledek voleb:

Obdivuju Voxe za jeho optimismus a neutuchající podporu Donaldu Trumpovi, ale myslím, že dnes už můžeme s jistotou říci, že žádný zvláštní plán nebyl a není, alespoň ne nad rámec podaných žalob. Nevěřím, že se americká armáda chystá k zatčení Joe Bidena a převzetí moci. Qanon a Lin Wood jsou evidentně podvodníci. Nejsem insider, neznám všechny dostupné informace, ale to je dojem, kterým na mě celá věc působí. Dlouho jsem čekal s hodnocením a rád se nechám pozitivně překvapit, ale nyní skutečně nevidím nic, co by nasvědčovalo, že dojde k nějakému zvratu.

UPDATE 6. února 2021

Patrně poslední update k této záležitosti. Vox někde vyhrabal komentář Patricka Byrnea k setkání s Rudym Giulianinim, jenž byl Trumpovou pravou rukou, pokud jde o právnické řešení volebního podvodu. Byrne pomáhal s vyšetřováním elektronické části podvodu (voting machines) a popisuje, jak se mu přes opakovanou snahu nepodařilo Giulianimu vysvětlit podstatu problému. To byl patrně jeden z důvodů, proč Giuliani nakonec nevolil cestu přímé žaloby na volební podvod, nýbrž útok na procedurální pochybení, který nevyšel. Giuliani nevěřil, že by žaloba na podvod mohla uspět, a některým částem prostě nerozumněl. Byrne také zmiňuje hádku se Sidney Powell a celkově skleslou atmosféru v Trumpově štábu.

A zde uvádí Vox něco, co by se dalo nazvat přiznáním, že Trump byl o vítězství oloupen. Bylo to samozřejmě prezentováno tak, že se liberálové a konzervativci, levicoví aktivisté a velké podniky uzavřely dohodu a už dlouho před volbami pracovali na tom, aby zabránili Trumpovu „útoku na demokracii“ a „zachránili“ tak Ameriku před autokratickým prezidentem. Ehm, ehm.

A konečně toto, co vypadá jako realistický popis toho, co se dělo v Oválné pracovně.

EOF