Dvojčata pod palbou
Pravidelní čtenáři zajisté vědí, že autor tohoto blogu se neštítí zkoumat nejrůznější spiklenecké teorie. Vše v rámci snahy o lepší pochopení toho, jak padlý svět funguje. Na druhou stranu jsem si plně vědom, že většina těchto teorií, narativů a i svědectví, má jen malou výpodvědní hodnotu. To, co nevíme, je mnohem větší než to, co víme, a v této oblasti není žádná autorita, která by získané vědění zaštítila.
V tomto duchu prezentuju nálezy dr. Judy Woodové. Považuju její práci za zajímavou, nejen kvůli tomu, že ji powers-that-be po dlouhou dobu cenzurovaly. Dnes už je to nejspíš jedno, protože obvyklá strategie ředění rozumných alternativních vysvětlení šílenostmi zafungovala i zde.
O útok na Světové obchodní centrum jsem se nikdy moc nezajímal. Nechápal jsem, proč to někteří lidé v naší malé české kotlince považují za traumatický zážitek. Chvíli jsem sledoval debaty zastánců i odpůrců oficiální teorie, ale můj zájem brzy ochladl. Avšak dr. Judy Woodová se na věc dívá z perspektivy, která mi připadá nová, zajímavá a víceméně zapadá do obrazu světa, jaký skutečně je. Na druhou stranu nejsem v tomto tématu příliš zainteresován a pokud se zítra ukáže, že je to celé výplod něčí fantazie…
Řešení problému
Ve zhruba 2h přednášce dr. Judy Woodová (dále jen JW) sumarizuje, jaká data máme k dispozici ohledně pádu Dvojčat (WTC). Podle ní je chybou přistupovat k tématu s určitými předpoklady a teoriemi, protože pak máme tendenci hledat jenom taková data, která naše teorie potvrzují. Správné je začít sbíráním a kategorizováním dat a potom se pokoušet vysvětlit, co se stalo, jak se to stalo, kdo to udělal a proč.
JW pracuje s obrazovým materiálem, fotografiemi a videozáznamy. Se svědectvím lidí, např. hasičů, kteří zůstali uvězněni v jedné ze zřícených budov. S z daty z různých typů měření, které se běžně, denodenně provádějí, např. měření seismických dějů, magnetického pole země, počasí, solárních větrů apod.
Kategorie dat
Nyní se podívejme na data zařazená do kategorií a kategorie seřazené podle nejzjevnějších nesrovnalostí.
Nedostatek sutin
Když se zřítí vysoká budova obsahující 1,25 milionu tun materiálu, měli bychom najít velkou hromadu suti. Ale obrazový materiál i svědectví z doby několika hodin po události ukazují jenom zlomek množství, které bychom očekávali. V jednom očitém svědectví dokonce zaznělo, že se trosky snad vypařily. Pod komplexem WTC se nacházely podzemní prostory, ale existuje video dokumentace, že tyto prostory zůstaly nezasažené, tzn. materiál se nepropadl do suterénu.
Uvěznění hasiči by nad sebou měli mít vrstvu sutin silnou několik metrů, možná desítek metrů, ale přitom jeden z nich popisuje, jak tam pronikaly sluneční paprsky! Okolní budovy nebyly poškozené tak, jak bychom očekávali. Komplex WTC byl postaven na úrovni řeky Hudson, takže jeho základy sahaly hluboko pod hladinu vody. Stavitelé proto museli postavit betonový bazén či vanu, která bránila vnikání vody pod budovu a dále na Manhattan. Pokud by se na tento bazén zřítilo 1,25 milionu tun materiálu, jistě by došlo k jeho porušení a celý dolní Manhattan by byl zaplaven vodou. To se nestalo.
A pak jsou tu seismická měření. Demolice mnohem menších objektů, než byla Dvojčata, způsobuje seismické vlny určitého rozsahu a charakteru. Pád mnohem větších budov WTC 2 a WTC 1 způsobil seismické vlny přibližně rozsahu srovnávané menší budovy, avšak s odlišným charakterem. Pád budovy WTC 7 zhruba velikosti srovnávané budovy, ke kterému došlo několik hodin později, nebyl odlišitelný od seismického šumu na pozadí.
Někdo zmínil, že odváželi materiál ještě několik let po události, což JW potvrdila s tím, že se sama byla podívat na místě v roce 2007 a byla svědkem, že odvážejí materiál z oblasti, ale také že přivážejí nový! Nicméně to nijak nevysvětluje, kam se poděly očekávané hromady sutin ve chvíli, kdy se budovy zřítily.
Kam tedy zmizel všechen materiál? Skutečně se budovy zřítily? Nebo se stalo něco jiného?
Vprachobrácení (dustification)
Novotvarem „dustification“ se JW snaží popsat neznámý fenomén, který pozorujeme na obrazovém materiálu. Dustification, což nazývám z nedostatku lepšího termínu vprachobrácení, vysvětluje, proč sutiny obsahovaly jenom zlomek materiálu, který tam měl být.
Obrazový materiál ukazuje velké množství kouře a nepatrné množství ohně. Spíše než o kouř jde o prach. U běžné demolice se prach nikdy nevznese nad výšku stržené budovy. Tady se chvíli valí ulicemi jako neprostupná stěna a pak se vznese vysoko do atmosféry.
Při bližším zkoumání můžeme vidět, jak se padající kusy materiálu přímo ve vzduchu mění v prach. Vprachobrácení železných mříží, které na zem nikdy nedopadnou. Nejlépe je to vidět na jakési masivní anténě, která se nacházela na střeše jedné z věží. Pěkně vykukovala nad oblak prachu, takže proces degradace je zde velmi dobře pozorovatelný.
To není normální chování materiálu při demolici budovy, dokonce ani při demolici budovy uneseným letadlem. Tady dochází k dekompozici hmoty, jako by něco narušilo vazby mezi částicemi a ty přestaly držet při sobě. I prach samotný se pak dále rozpadal na menší částečky, proto měl nakonec tendenci vystoupat vysoko do atmosféry, což bylo dobře viditelné ze satelitů.
Spečená auta podobné fenomény
Dalším zvláštním fenoménem jsou spálená auta, ale nikoliv běžným způsobem. JW jim říká „toasted cars“. Na autech chybí typické znaky spáleniny, např. nejsou začouzená. Zmizely kliky, jakoby se vypařily. Také skleněné střepy z oken chybí. A poblíž aut a jiných zdánlivě spálených předmětů se nacházejí nepoškozené plastové předměty nebo dokonce papíry, které by v normálním ohni musely vzít za své.
Komponenty motorů aut byly nalezeny spečené dohromady, podobně jako další věci skládající se z různých druhů materiálů s rozdílnou teplotou tání a varu. Např. zinek má teplotu tání i varu velmi nízkou ve srovnání s mědí (měď ještě nezačíná tát a zinek se už odpařuje), přesto byly nalezeny zinkové a měděné části spečené do sebe.
Kovové nosníky a ocelové traverzy byly nalezeny stlačené nebo ohnuté o 180°, aniž by byly v ohybu porušené, což by se zajisté stalo, kdyby byly ohnuty pouhou mechanickou silou. Spíše to vypadá, jakoby změkly, ohnuly se a následně zase ztuhly. Tady je nutné podotknout, že ocel se taví při vyšší teplotě, než jakou hoří palivo letadla.
Byly zdokumentovány díry do materiálů nebo celých budov, jakoby do nich někdo bodal obří tužkou, ale nezpůsobily to padající trosky.
Boty hasičů s kovovými špičkami se rozpadaly, což bylo připisováno horkému materiálu, ve kterém se hasiči pohybovali, ale nikdo z hasičů nehlásil popáleniny. Na místě vznikaly ještě nějakou dobu po události podivné ohně, nebo bylo možné pozorovat rozžhavený kovový materiál (hliník, ocel), soudě podle barvy o teplotě přes 1000°C a více a přitom hned vedle ležely plastový koš nebo papíry naprosto nepoškozené.
Co to bylo za záhadný chladný oheň?
Levitace
Několik lidí popisovalo, jak je v určitém okamžiku sebrala vlna teplého vzduchu a odnesla o půl bloku dál. Hasičům v budově se na hlavě vznášely helmy. Auta ležela podvozkem vzhůru na zemi nebo na střeše jiného auta.
Spíše než s tlakovou vlnou souvisí tento fenomén s hurikány. Bylo pozorováno, že hurikán zvedne velmi těžké objekty jako kamiony či karavany vysoko do vzduchu. Jedním z možných vysvětlení tohoto jevu je, že uvnitř hurikánu dochází k dočasnému narušení gravitace. Hurikán také způsobuje, že se věci z různorodých materiálů „vklíní“ do sebe podobným způsobem, jak bylo výše popsáno u věcí nalezených na Manhattanu po pádu Dvojčat.
Hurikány mají s Dvojčaty další nečekanou souvislost, jak uvidíme dále.
Hurikán, o němž nikdo nevěděl
Hurikány se tvoří v oblastech s nízkým tlakem a jak uvádí JW, k jejich vzniku přispívá sluneční vítr. Jeden takový hurikán vznikl v Atlantském oceánu asi 4 dny před 9/11 a cestoval po přímé linii směrem k Manhattanu. Nejblíže byl, kupodivu, právě 11. září zhruba v 10 hodin dopoledne, tedy přesně v době útoku na Dvojčata. Pak se náhled obrátil směrem na severovýchod a časem zřejmě zmizel. Není to zvláštní shoda okolností?
Ten den téměř všechny zpravodajské stanice předpovídaly vysoký tlak a slunečný den nad celým územím Spojených států. S vyjímkou stanice Fox News, která hurikán nad Atlantikem letmo zmínila, se v éteru neobjevila téměř žádná zpráva o hurikánu, který by musel dorazit na Manhattan, protože tímto směrem nepřetržitě postupoval několik dní. Hrozba hurikánu v New Yorku a v médiích ticho? Žádné zpravodajství? Žádný plán evakuace? Žádné vyjádření zodpovědných orgánů?
To je přinejmenším zvláštní! Věděly snad příslušné úřady dopředu, že se hurikán odkloní? Pokud ano, jak to mohly vědět? A proč neinformovaly veřejnost? A pokud to nevěděly, proč nebyla zahájena evakuace? Toto je velmi podezřelá okolnost naznačující spiknutí.
Magnetické pole
Další anomálií je místní porucha v magnetickém poli Země. JW ukazuje záznamy měření, kde je jasně patrný náhlý výkyv začínající přesně v době pádu první budovy a končící o několik hodin později pádem budovy poslední. Odkdy způsobují padající budovy poruchy v magnetickém poli Země?
Skokani
Existují záběry tzv. skokanů, lidí, kteří vyskákali nebo vypadli z vrchních pater mrakodrapu, i když se asi neví přesně, co se s nimi stalo, protože budova se pak zřítila. Na fotkách je vidět, jak se ti lidé snažili zbavit oblečení ve chvíli, kdy už byli napůl venku z okna. Je tam záběr na člověka, který se drží jednou rukou a jednou nohou okna a druhou rukou si svléká kalhoty!
Co je, pro všechno na světě, v takové chvíli vedlo k tomu, aby se svlékali? JW nabízí následující vysvětlení: za normálních okolností by člověk v hořící budově reagoval tak, že se oblékne, co nejvíc může, nechá oblečení nasáknout vodou a pak se bude snažit seběhnout po schodech dolů a doufat, že ho mokré oblečení před ohněm ochrání. To je za daných okolností rozumné a pkaktické jednání. Jenže mokré oblečení vystavené mikrovlnnému záření se na těle stává naopak nepříjemným, až nesnesitelným.
Nevíme, co se tam stalo, ale toto zní jako pravděpodobné vysvětlení ve světle všeho, co bude vysvětleno dále. Proces rozpadu budovy zevnitř směrem ven nahnal lidi k oknům a pokud si kvůli požáru namočili šaty, mikrovlnné záření je donutilo se svléknout. Kde se tam vzalo mikrovlnné záření? K odpovědi na tuto otázku se za chvíli dostaneme, ale nejprve se podíváme na poslední díl skládačky.
Tritium
Tritium je určitá forma vodíku, která se vyskytuje tam, kde dochází k jadernému štěpení. Má se za to, že je produktem jaderných procesů. Přítomnost tritia na místě neštěstí byla zdokumentována, což vedlo některé badatele k doměnce, že teroristé použili malé jaderné zbraně. Problém je v tom, že dalším produktem štěpení jádra je radiace a ta u Dvojčat naměřena nebyla.
Takže, kde se na místě vzalo tritium?
Hypotéza
JW netvrdí, že má odpovědi na všechny otázky a to je na ní sympatické. Říká pouze, že po pečlivém prozkoumání nasbíraných dat můžeme s jistotou říci, že pád budov nezpůsobilo unesené letadlo a že ke zničení Dvojčat byla použita neznámá technologie, která dovede nasměrovat určitou energii do určitého místa.
Přibližně víme, jak asi může fungovat, protože v minulosti byly provedeny experimenty, jejichž výsledky odpovídají výše popsaným anomáliím. Zřejmě jde o kombinaci elektromagnetického pole a mikrovlnného záření.
V roce 1911 si nechal Gerge Piggott patentovat „prostorový telegraf“ vyzařující „radiační elektrickou energii“. Piggott zjevně dosáhl levitace předmětů za pomocí elektrické energie.
Další byl Thomas Townsend Brown ve dvacátých letech 20. století, kterému se také s pomocí přístrojů operujících s vysokým napětím podařilo dosáhnout levitace předmětů.
Jedním z největších badatelů a praktických inženýrů na poli elektromagnetismu byl beze sporu Nikola Tesla. Jeho práci znovu zopakoval a na ní dále staví John Hutchinson. Kombinací elektromagnetického pole a mikrovlnného záření se mu podařilo dosáhnout podobných efektů s hmotou, jaké byly zdokumentovány v případě Dvojčat. Např. jídelní nůž nebo kousek dřeba „vetknutý“ v hliníkovém bloku. Podobně jako se děje s kusy dřeva, které prošly skrz na skrz stromem za tornáda. Nebo u různých „spečených“ artefaktů nalezených v ruinách WTC. Dále jsou tu díry v materiálu těžko vysvětlitelné jiným způsobem. I to se děje při Hutchinsonových experimentech. Pokud jde o levitaci těžkých objektů u WTC nebo kamionů v hurikánu, Hutchinsonovy přístroje dokážou zrušit gravitaci (či generovat antigravitaci) a, mimochodem, Tesla Coil Structure[1] má podobný tvar jako tornádo.
Je tedy zřetelná souvislost mezi Hutchinsonovými experimenty, tornády a pádem Dvojčat.
Můžeme tuto část uzavřít konstatováním, že demolici komplexu budov známých jako Světové obchodní centrum způsobilo neznámé zařízení či zbraň, která narušila vazby mezi částicemi, což způsobilo vprachobrácení podstatné části budov s následnými doprovodnými efekty jako levitace, narušení magnetického pole Země, toastování okolo stojících aut, degradaci materiálu v jedné z okolních budov, kterou bylo třeba po opravě opět strhnout, a možná i degradaci svrchní vrstvy půdy, kterou museli vyvézt a navozit novou.
Kdo za to může?
Je toto pravda či nikoliv? Nemám tušení. Fyzika, metalurgie, inženýrství jsou mimo mou odbornost, ale toto vysvětlení událostí z 9/11 zní pravděpodobněji, než všechna ostatní, o kterých jsem slyšel, včetně oficiální verze.
Připusťme tedy, alespoň na chvíli, že byla použita technologie schopná nasměrovat určitý typ energie na určité místo. Takovou technologií mohl disponovat jedině stát. Je nepravděpodobné, že by jí měli k dispozici arabští teroristé nebo jiné soukromé organizace. Pokud ano, pak ji mohl poskytnout jedině stát. Nejpravděpodobnějším hráčem v té době byly Spojené státy americké. Čína tehdy nepřipadala v úvahu a pokud Rusko nezdědilo tuto technologii po Sovětském svazu, v obtížných devadesátých letech ji těžko mohlo vyvinout.
Je skoro jisté, že vlády disponují tajnými technologiemi, možná i technologií antigravitační, jak jsem o tom už psal. Hovořím-li o vládách, nemám nutně na mysli volené představitele. Může jít o tajné nebo polotajné vládní organizace, které spadají pod obecný název „deep state“.
Zbraň jako tato není mimo možnosti současných technologií. Spíše se vymyká aktuálnímu paradigmatu fyziky a jiných přírodních věd. To ale neznamená, že všichni jsou tímto paradigmatem svázáni. Dokonce bych řekl, že tzv. paradigma je pouze psy-op udržující nečesané a nemyté masy civilistů na špatné koleji poznání. Civilní akademické instituce slouží jako strážci prahu, jejichž úkolem je bránit posunu civilního poznání nedovoleným směrem. Proto i po 120 letech vládne absurdní a experimentálně mnohokrát falzifikovaná teorie relativity nebo nikdy neprokázaná teorie evolučního vývoje. Proto se v učebnicích pořád mluví o Kopernikově systému, i když existují přinejmenším další 2 modely vysvětlující, co se na obleze děje a možná lépe. Mezitím mohou tajné vládní laboratoře, neomezované zastaralým paradigmatem, pracovat na technologiích, o jakých se nám ani nezdá.
Volná energie
JW prezentovala své závěry na konferenci týkající se volné energie. Sama totiž věří, že technologie použitá ke zničení Dvojčat je klíčem k tzv. volné energii, tzn. levné energii pro všechny. Když před asi 30 lety přišli 2 američtí vědci s konceptem studené fúze, chvíli to vypadalo, že budeme moci vyrábět jadernou energii bez radiace a za pokojové teploty. Pak bylo publikováno, že jde o údajně nerealistický koncept. Lidé zajímající se o tyto věci však poukazují na nesrovnalosti, zničené kariéry, nejasná úmrtí či přímo vraždy. I samotný název „studená fúze“ je zesměšňující označení vymyšlené jedním ze strážců prahu a má celý koncept zdiskreditovat. Zastánci preferují pojem LENR (Low Energy Nuclear Reaction, jaderná reakce za nízkých teplot).
JW věří v tuto souvislost, protože při LENR vzniká tritium a stopové množství různých kovů, a to všechno bylo také nalezeno v ruinách WTC. Zajímavé je, že něco podobného se děje při alchymické transmutaci. To dává celé věci další rozměr. Byli snad staří alchymisté na stopě jaderné reakce produkující energii kontrolovaným způsobem? Pokud se zde protíná starodávná věda alchymie s moderním fyzikálním výzkumem, který se navíc snaží někdo zastavit, pak jde o příběh jak z dobrodružného thrilleru.
EOF