Date: 2021-02-06 20:00:00
From: rpt@desudoli.cz
Subject: Tvář na Marsu
To: dalnopis@desudoli.cz
Tags: historie revizionismus
Desc: Teorie starověkých astronautů, lepší než Däniken.

Tvář na Marsu

Byl to můj děda, kdo mi dal do ruky Dänikenovy Vzpomínky na budoucnost a následně knihy Tušení stínu a Tušení souvislosti českého experta na historické záhady Dr. Ludvíka Součka. Ač mnozí považují oba autory za pseudovědce (v lepším případě), v dědově knihovně zaujímaly prominentní místo. To on mě naočkoval myšlenkou, že oficiální historie může být v nejlepším případě neúplná, v tom nejhorším aktivně potlačující pravdu o naší minulosti. Koneckonců tohle za komunistů nebyla nijak převratná myšlenka.

Neoficiální historie

V devadesátých letech, kdy už byl děda na pravdě Boží, postupně vyšly (snad) všechny Dänikenovy knihy. Zábavné, informativní nejen tématem, ale i jako cestopisy, nicméně poněkud eklektické. Pokud mě paměť neklame, Däniken nikdy nevypracoval nějakou hlubší, podrobnější teorii o tom, co se v naší minulosti odehrálo, nad pouhé konstatování, že nás v dávné minulosti navštívili bohové, což mohli:

  1. být mimozemšťané, jejichž vyspělá technologie musela připadat našim divokým předkům jako božského původu, nebo že
  2. existovala jakási původní a značně vyspělá pozemská civilizace zničená neznámou katastrofou a ti, co přežili, přišli mezi barbary jako bohové, aby je civilizovali.

Moje probuzená zvědavost nezůstala pouze u archeoastronautiky, nýbrž zabloudila do rajónu dalších hraničních věd a posléze i okultismu, new age a religionistiky. Teorie relativity, kvantová mechanika, teorie chaosu, morfogenetická rezonance, teorie velkého třesku, případně konkurenční teorie kontinuálního tvoření z éteru. Podobně jako Stephen Hawking se svou teorií všeho, i já jsem se pokoušel najít nit, která to všechno spojuje. Nelze jen řešit praktické problémy každodenní existence, je třeba hledat pravdu o světě, ve kterém žijeme. Tu jsem nakonec našel tam, kde bych ji nikdy nehledal, v katolickém křesťanství, ale to už je jiný příběh. Lidé, kteří postrádají tento drajv nahlédnout za oponu světa a zajímají se jen o praktické věci, jsou dle mého soudu napůl mrtví.

Tvář na Marsu

Labyrint vzájemně si odporujících teorií, polopravd a lží na jedné straně a spletitosti osudu na straně druhé mě donutily, abych tuto sféru poznání nakonec opustil, ale dodnes mám pro bláznivé archeoastronautické teorie to, čemu Američané říkají soft spot. Takže po více než dvou desítkách let jsem si s chutí přečetl Face on Mars, dílko autora jménem Giuseppe Filotto, jehož jsem nedávno objevil. Připadá mi, že GF se zajímal o podobné věci a prodělal podobný myšlenkový přerod jako já s tím rozdílem, že on je povahy dobrodružnější a ve svých aktivitách důslednější než já. Popsal bych to tak, že s jeho dílem rezonuju. Rezonance je, jak se zdá, v jeho světě velice důležitá.

Ačkoliv jsem přechroupal mnohé ze záhadologické literatury a určitě jsem zavadil i o tvář na Marsu, nikdy jsem se o ni nezajímal. Považoval jsem vysvětlení NASA pro tento úkaz za bernou minci. To zní, že jde o náhodnou hru světel a přirozený geologický útvar, žádný umělý artefakt. Jak jinak, takový je ověřený úřední postup seriózní vědy vůči dosud nevysvětleným záhadám, a to mě mělo trknout.

GF netvrdí, že je tvář stoprocentně uměle vytvořená. Takovou jistotu prostě nelze mít na základě dvou nepříliš kvalitních fotografií pořízených sondou Viking v roce 1976, ale považuje to za velice pravděpodobné a zvažuje důsledky, které to pro nás má. Jeho podezření posilují siluety něčeho, co vypadá jako pyramidy a co se nachází pár kilometrů od tváře. Rozmístění těchto pyramid, ač některé z nich vypadají poškozeně, prý připomíná rozmístění třech velkých pyramid v Gize. Konečné řešení této otázky by přinesla jen další sonda nebo rovnou expedice na rudou planetu.

Pyramidy

Jaké jsou důsledky, které to pro nás má? Zmínka o pyramidách v tomto ohledu dost zásadně mění situaci. Nachází-li se na Marsu skutečně uměle vytvořená tvář zírající do vesmíru a nedaleko od ní pyramidy, pak tu máme přímou spojnici mezi Marsem a Zemí, neboť podobné stavby nacházíme i tady, v Egyptě, v Jižní Americe i v Asii.

Zůstaňme u egyptských pyramid a tváře Sfingy, která je doprovází. Jde o památky notoricky známé a mnohokrát proměřené a prozkoumané. Ač exitují oficiální teorie, jak a kdy byla postavena Velká (Cheopsova) pyramida, nezní příliš uspokojivě, což je patrně důvod, proč neustále přitahuje pozornost pseudovědců a záhadologů.

Není zcela jasné, jak je Velká pyramida stará. Zmiňuje se o ní Herodotos a už za jeho časů byla stará. Dnes se usuzuje, že jejím stavitelem byl faraón Chufev (Cheops), což mají dokládat nápisy nalezené uvnitř pyramidy plukovníkem Howardem Vysem v roce 1836. Odborník na sumerské texty a zastánce archeoastronautické teorie, Zacharia Sitchin se domnívá, že nápisy v pyramidě jsou Vyseův podvrh. Oficiální egyptologie to samozřejmě odmítá. Ta ovšem odmítá i výzkum geologa Roberta Schocha a Johna Westa z roku 1991, který podle charakteru zvětrání určil stáří Sfingy na minimálně 5 000 let př. Kr., ale možná i 10 000 let př. Kr. To by posunulo i stavbu pyramid hlouběji do minulosti. Zajímavá náhoda je, že necelých 11 000 let př. Kr. přišla, poměrně náhle, poslední doba ledová.

Další problém je technologie stavby. GF, sám stavař, uvádí dostatek technických detailů, které znamenají jediné: egyptská civilizace za vlády faraona Chufeva nemohla s dostupnými technologiemi postavit Velkou pyramidu. Naše současná civilizace by zřejmě nebyla schopna takovou stavbu postavit, i kdyby existoval záměr a vůle ji postavit.

Velká pyramida je široká 232 metrů a vysoká 137 metrů. Je postavená z 2,3 miliónů vápencových bloků, které v průměru váží 2,5 tuny, ale najdou se kusy vážící až 16 tun. Kameny v Královské komoře jsou z žuly a ty největší váží až 72 tun. Je obtížné si představit jen dopravu takového bloku po Nilu z lomu v Asuánu vzdáleného 1 000 kilometrů. Pokud by stavba trvala 20 let a podílelo se na ní 100 000 dělníků, což tvrdí současná teorie, museli by při 20 let trvajcících ideálních podmínkách a 12 hodinové pracovní době položit každé 2 minuty jeden kámen. Mimochodem, mezi jednotlivé bloky lze stěží strčit čepel nože.

To není všechno. Míry, rozměry, orientace a umístění Velké pyramidy v prostoru ukrývají zajímavé souvislosti. Pyramida je perfektně orientovaná na sever, odchylka je pouhá dvanáctina stupně, navíc způsobená postupným posunem zemské osy. Peter Lemesurier vydal knihu s názvem The Great Pyramide decoded, v níž uvádí tyto údaje:

Volba jednotky a rozměrů pyramidy ukazuje, že stavitelé, ať to byl kdokoliv, měli hluboké znalosti týkající se planety Země a patrně i Sluneční soustavy. Mimochodem uvedené jednotky prý byly použity i při stavbě Stonenhenge. Moc bych se nedivil, kdyby byly univerzálními jednotkami své doby.

Takže tu máme pyramidy na Marsu, dále jejich sestřenice na Zemi postavené neznámo kdy a neznámým způsobem, prozrazující hluboké znalosti stavitelů o Zemi. U obou staveb je lidská tvář. To vypadá spíš jako souvislost než náhoda. Dále tu máme dávné mýty o „bozích“, velmi podobné snad u všech známých starodávných civilizací. Máme dokonce cosi jako primitivní popis technologií typu létající vozy či strašlivé výbušné a světelné zbraně bohů v eposu Mahábharáta a dalších védských památkách. V kontextu tváře na Marsu se tyto jeví méně jako mýty a více jako popisy reálných historických událostí.

Předpokládejme tedy, že na Marsu byl inteligentní život, ale nyní je to mrtvá planeta. Inteligentní bytosti z Marsu musely být v nějakém kontaktu se Zemí. Co z toho plyne?

Otázky

Spousta otázek. Vznikl život na obou planetách náhodou? Byl zde vytvořen metodou zvanou terraforming? Kdo „oživil“ obě planety? Populace na Marsu byla zjevně vyspělejší než ta pozemská, ale je pochybné, že by Marťané terraformovali Zemi. Podle oficiální teorie trvá život na Zemi milióny let. GF pochybuje, že by civilizace na Marsu byla tak stará.

Jak marťanská civilizace zanikla? Proč je dnes Mars mrtvá planeta? Souvisí zánik Marsu nějak s událostmi na Zemi?

Pokud Marťané navštívili Zemi a oni byli dávnými bohy primitivních pranárodů Země, jak cestovali? Jaké používali technologie?

Autor Tváře na Marsu netvrdí, že má definitivní odpovědi na tyto otázky. Pouze postupuje holmesovskou metodou vylučování nemožného. Neuvěřitelné neznamená nemožné. Nechci prozradit celou zápletku, takže vynechávám mnohé detaily a naznačím pouze okruhy, kterými se autor zabývá.

Bombardování z vesmíru

Pokud se týká naší dávné historie, jeden z možných scénářů je, že Marťané měli na Zemi základnu. Patrně se nacházela někde v Atlantském oceánu a pozemské záznamy (Platón) o ní hovoří jako o Atlantidě.

Jak víme, Atlantida zanikla při velké katastrofě. Někteří autoři ji dávají do souvislosti s příchodem poslední doby ledové zhruba 11 000 let př. Kr., ale to není zas tak podstatné. Spekuluje se o pádu asteroidu. Ti, co katastrofu přežili, se rozprchli do všech světových stran a stali se praotci a božskými krály velkých civilizací minulosti, když se snažili pozvednout primitivní pozemšťany na vyšší úroveň. Nakonec se zcela asimilovali a jejich dynastie se postupně stávaly menšími a menšími.

GF na to říká, ano, mohl to být asteroid. Jeden z největších, co kdy dopadl na Zemi, vytvořil Mexický záliv. Ale jeho pád nebyl přirozený. Někdo ho tam poslal. Někdo, kdo chtěl zničit marťanskou základnu na Zemi. Kdo a proč to udělal, to samozřejmě nevíme. Jakou technologii k tomu použil, k tomu se ještě dostanu.

Není to příliš přitažené za vlasy? Jaké máme důkazy? K tomu je nutné se vrátit zpátky na Mars, který nese pozůstatky takového vesmírného bombardování. Zaprvé je povrch Marsu zasažen nerovnoměrně, jižní polokoule mnohem více než severní. Pokud krátery vznikly přirozeným setkáním planety s asteroidy, byla by planeta poznamenaná rovnoměrněji. A zadruhé, Martovy měsíce Fobos a Deimos jsou zvláštní a mají nepřirozenou oběžnou dráhu. Vypadají, jako by je někdo „dovlekl“ na oběžnou dráhu Marsu záměrně. GF se domnívá, že jde o nepoužité projektily. Jeden z nich možná nese známky zásahu obranných systémů Marsu.

Phobos a Deimos

Vynechávám spoustu detailů, které autor uvádí. Jde o skutečnosti, jejichž oficiální vysvětlení je neuspokojivé a děravé, protože prostě nezapadají očekávaného řádu věcí. Jsou to anomálie, ale nahlížené z perspektivy vesmírného bombardování najednou dávají smysl. Na tomto místě je dobré si znovu připomenout Sherlocka a jeho „vyloučíme-li nemožné…“

Na samotném Marsu se nachází spousta menší kráterů, ale při nejmenším dva obrovské, způsobené dopadem asteroidů takové velikosti, že nejen mohly zničit veškerý život na Marsu, ale málem roztrhaly planetu na kusy.

Starodávné mýty hovoří o válce na nebesích. Bohové bojovali mezi sebou, Mars prohrál a byl zničen, včetně základen na sousedních planetách. Mars, rudá planeta, pojmenovaná po bohu války. Co naši předkové na obloze viděli, že je to naplnilo takovou bázní? Co se dozvěděli od svých „bohů“.

Technologie

Jaké technologie jsou zapotřebí k ping-pongu planetárních rozměrů?

Především antigravitační motor. Zařízení, které ovládá gravitaci, řeší velkou hromadu problémů nejen s bombardováním nepřátelských planet a se stavbou obřích pyramid, ale i s mezihvězdnými cestami, což je vzhledem k obrovským vzdálenostem největší překážka pro obyvatele z cizích hvězd, kteří by si chtěli udělat piknik ve Sluneční soustavě. Pokud je Einsteinova teorie relativity pravdivá a GF věří, že ano, pak časová dilatace při rychlosti blízké rychlosti světla umožní překonat interstelární vzdálenosti v mnohem kratším čase. Pokud je teorie relativity jen částečně pravdivá a rychlost světla lze překonat, čas sice nezačne běžet pozpátku, jak si představují autoři vědecko-fantastických románů, ale je možné doputovat ke vzdáleným hvězdám ještě rychleji. Možná i hned, pokud jsou spekulace GF správné a gravitační „kapsy“ vytvoří červí díry čili jakési zkratky do vzdálených koutů vesmíru.

GF věnuje diskuzi o gravitaci a antigravitačních strojích poměrně dost prostoru. Není to tak fantastická myšlenka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Thomas Townsend Brown už ve dvacátých letech provedl úspěšné pokusy s malými antigravitačními disky. Od té doby uplynulo hodně vody a prý existují tajné vojenské projekty zkoumající možnosti této technologie. Možná není náhoda, že k pozorování UFO začalo hromadně docházet po roce 1945. O UFO a tajných vládních výzkumech ještě bude řeč.

Gravitace je tou nejméně prozkoumanou ze základních fyzikálních sil. Rozumíme jí nejméně (alespoň oficiálně). Před mnoha lety u nás vyšla knížka s názvem Velký třesk překonán, jejíž autor prezentuje alternativní teorii vzniku vesmíru. Tato teorie jasněji vysvětluje, jak souvisí gravitace s elektromagnetismem, a tím pádem napovídá, kudy by se měl výzkum antigravitačního pohonu ubírat. To, že Brownovy disky používaly velmi vysoké napětí k manipulaci s gravitací, vysvětluje tato teorie lépe než standardní teorie.

GF také věnuje pár stránek modernímu vývoji zbraní. V životě jsem neslyšel o Gaussově pušce nebo skalárním dělu, které je schopné zničit slunce tím, že ho promění v supernovu. Skalární dělo možná dosud nikdo nesestrojil, ale to neznamená, že se o to nikdo nepokouší. Teorie už je na papíře. Člověka ani nenapadne, co všechno se dá udělat s technologiemi, které dnes máme k dispozici. My, prostí lidé, z toho vidíme jenom mobilní telefony, které beztak nejsou nic jiného než psí známky, jejichž účelem je hlídat nás a naše konzumní zvyky. Jak už jsem psal, španělská královská dvojice Ferdinand a Isabela dobyla Nový svět vysláním třech malých dřevěných kocábek. Sověti vyslali raketu do vesmíru pár let po válce, Američané pilotovanou posádku na měsíc v roce 1969. To vše bez výpočetní techniky a dalších vymožeností, jaké máme dnes. Vzhledem k prvním pokusům s antigravitací z dvacátých let se nezdá tak nemožné, aby např. nacisté vyvinuli létající talíře s antigravitačním pohonem už v roce 1944. Absurdní? Možná, ale existuje literatura o nacistických tajných projektech (viz Dr. Joseph Farrell nebo Henry Stevens, bezpochyby další šarlatáni ;-).

Akta X

A tím se pomalu dostáváme k problematice UFO.

GF se sám stal svědkem UFO a působivě popisuje několikahodinové pozorování několika svítících oválných disků za svého pobytu v Jihoafrické republice. Co jsou vlastně UFO? Jsou to mimozemské bytosti z jiných částí galaxie cestující zmíněnou červí dírou? Nebo jsou to tajné experimenty vlády Spojených států? Nebo nacisté, kteří po prohrané válce uprchli ze Země s pomocí svých „zázračných zbraní“, v tomto případě lodí s antigravitačním pohonem? Anebo všechno dohromady? Kdo ví!

Faktem je, že alespoň 10% pozorování a setkání „třetího druhu“ zůstává nevysvětlených nebo jsou vysvětlení absurdnější než teorie o UFO. Spolehlivějšími svědky bývají piloti, příslušníci ozbrojených složek a jiné vzdělané a k nestrannému pozorování trénované osoby. Přesto se tím nikdo vážně nezabývá (alespoň oficiálně) a i tito lidé bývají terčem posměchu. Jenže zodpovědní činitelé se sice tváří, jakoby se nic nedělo, ale v kuloárech se ví, že se alespoň některými případy zabývá (nejen) americká vláda. K tomu připočtěme tajné výzkumy, podzemní základny a všudypřítomnou kamufláž, propagandu a informační válku.

Proč chtějí, aby obyčejný smrtelník nevěděl? Odpověď je vcelku nasnadě. Antigravitační technologie je nebezpečná. Pokud s její pomocí někdo kdysi dávno rozdrtil jednu planetu na padrť (Phaeton), druhou učinil neobyvatelnou (Mars) a na třetí zlikvidoval „jenom“ celý kontinent (Země, Atlantis), nejde o žádného Mladého chemika. Představa, že by někdo odeslal obří vesmírný šutr na dům nepříjemného souseda nebo na celý New York, je velice nepohodlná. Na druhou stranu, kolik by taková technologie ušetřila prostředků, např. na stavbu silnic a dálnic, které by se časem staly nepotřebnými? Jak moc by ulehčila stavby, stěhování apod.? Ale hlavně by otevřela dveře do vesmíru. Proč utrácet svůj čas na Zemi hraním videoher, napodobováním skutečného života, když dobrodružství čeká tam venku?

Možná, že oni už tam jsou, a proto nechtějí, abychom věděli. Ztratili by poslušné otroky, kteří generují pohádkové zisky na financování jejich výbojů do prostoru.

O autorovi

Giuseppe Filotto je velice svérázný autor a osobnost. Karatista, hypnotizér, spisovatel, instruktor ruské systemy, lovec SJW a nyní tradiční katolík, sedevakantista. Zdá se, že vše, co dělá, dělá s brutální přímočarostí, která nestrpí polovičatost. Řídí se heslem know yourself nebo jeho variantou know for yourself.

Lze věřit tomu, o čem píše? On sám to vidí tak, že jeho kniha má za sebou celkem 25 let (druhé vydání 6 let) a podle všeho se neobjevila žádná nová zásadní informace, která by zneplatnila autorovy závěry, naopak některé události a skutečnosti je spíš potvrzují. A jak se říká, i když je člověk paranoidní, stejně ho můžou sledovat.

EOF