Selhání

Bibi Netanyahu se rozhodl udeřit na Irán.

Bitevní pole

K útoku došlo uprostřed vyjednávání, které vedly Spojené státy s iránským režimem. Byl připravován dlouho dopředu, určitě ještě za vlády Joe Bidena. Jednalo se o sérii dronových a leteckých úderů, které cílily nejen iránská odpalovací zařízení, ale i na zařízení jaderná. Dokonce se chvíli mluvilo o úniku radioaktivity.

Irán útok nečekal, takže první zásah byl asi těžký, ale k dekapitaci, ve kterou zřejmě doufal Izrael i Spojené státy, nedošlo. Ani k povstání proti iránské vládě. Naopak Irán udeřil zpět svými raketami a drony a vlny útoků se střídaly. Izraelská letadla americké výroby a iránské rakety.

Čekalo se, zda se Spojené státy připojí k Izraeli. Nemuseli jsme čekat dlouho. O víkendu USA vyslaly své bombardéry B2 s těžkými náložemi na palubě, které by teoreticky mohly být schopny zrušit jaderná zařízení hluboko pod zemí. Plukovník Macgregor měl jednou pravdu. Jen nevím, zda šlo o reálný útok nebo ne, ale o tom až později.

V tuto chvíli to vypadá, že Izrael má problémy a jeho slavná protiraketová obrana zas tak slavná není, dochází mu rakety a potřebuje, aby za něj Američané opět tahaly horké kaštany z ohně. Situace se samozřejmě vyvíjí a až toto zveřejním, budeme patrně zase někde jinde.

Narativ a rétorika

Netanyahu a Američané ospravedlňují útok tím, že Irán už prý byl jen krůček, jen týdny od vlastnictví jaderných zbraní. Jenomže to tvrdí Netanyahu už nějakých 20 let (CNN vyštrachala jeho veřejná prohlášení na toto téma hodně daleko v minulosti a je to stále stejná písnička). Oficiální narativ zní zhruba takto: Irán podporoval Hisballáh v Libanonu a Hamás v Palestině, usiloval o zničení Izraele a atomová bomba v rukou šílených muslimských fanatiků je nebezpečím pro celý svět. Evropa víceméně uznává právo Izraele bránit se a volá po neurčité „deeskalaci“. Amerika samozřejmě dodává zbraně a pomáhá sestřelovat iránské rakety. Válka je prezentována jako souboj Davida s Goliášem, kdy malý, sofistikovaný Izrael zasazuje drtivé údery velkému, neohrabanému Iránu.

To všechno je s největší pravděpodobností snůška polopravd a vyložených lží.

Je pochybné, zda byl Irán blízko vyrobení atomové bomby. Ještě v březnu Tulsi Gabbard, někdejší demokratka, která přešla do Trumpova tábora a je v jeho týmu šéfkou zpravodajců, reportovala, že Irán nemá nikterak blízko v získání dostatečně obohaceného uranu, aby mohl vyrobit atomovku. Irán podepsal non-proliferation treaty, kde se zavazuje, že bude používat jaderný program pouze pro civilní účely a je od té doby pod mezinárodním dohledem. Výrobu atomové bomby zarazil iránský vůdce Chameneí už v roce 2003. Ani iránská obranná doktrína s nimi nepočítá. Možná s nimi bude počítat do budoucna, protože Severní Korea a Pakistán mají klid od doby, co vybudovaly vlastní jaderný program.

Pokud jde o podporu šíitského Hizballáhu, šíitský Irán ji přiznává, ale zároveň uvádí, že jejím účelem bylo zabránit genocidě v Gaze. O tom si můžeme myslet, co chceme, nicméně víme, že Izraelem páchaná genocida Palestinců v Gaze probíhá a rozhodně to na zahájení války nestačí. Tedy mezi normálními lidmi.

Pozadí

Klíčovým momentem byl pád Sýrie loni v prosinci. Útok na Gazu víceméně vyřadil Hamas. Hisballáh v Libanonu také dostal citelnou ránu a v lednu se USA pokusily zničit raketami hutijské síly v Jemenu, poslední spojence Iránu v oblasti. To se sice nepodařilo a říká se, že pro nedostatek raket, ale i tak Izraelci a Američané usoudili, že je pravý čas k úderu na Irán. Nazývají ho destabilizačním prvkem na Blízkém východě, zemi, která na žádného svého souseda nezaútočila. Jak bylo řečeno, k úderu došlo během vyjednávání, což zajisté přispěje ke kredibilitě Spojených států a celého kolektivního Západu. Ne, že by to tady někoho zajímalo.

Kdo za to může?

V čem se alternativní komentáře shodnout nemohou, je kdo za útokem stojí. Jeden tábor tvrdí, že jde o americký imperialismus. Druhý že za útokem je hlavně Izrael, který se pomocí židovské lobby snaží (opět!) zatáhnout USA do války. Prof. Mearsheimer si myslí, že hlavním cílem je zničení izraelského jaderného programu a protože na to Izrael nemá, Netanyahu potřebuje Spojené státy. Glenn Diesen a další tvrdí, že hlavním cílem je svržení vlády. Mám dojem, že pravda je spíš to druhé. Přikláním se k tomu, že hlavní slovo mají Izraelci, jejichž lobby má dostatečný vliv na americkou vládu, aby něco takového bylo vůbec možné. Případ Epstein ukazuje, že jde o víc než jenom o financování členů Kongresu.

Smutnou kapitolou je Donald Trump, který se ukázal jako pravý americký jestřáb. Je nepopiratelné, že o všem dopředu věděl, takže jeho předvolební sliby o ukonční probíhajících válečných konfliktů a nezačínání nových vzaly za své necelého půl roku v úřadu. Pro mnoho Američanů je to velké zklamání a pro mne ostatně také. Věděl jsem, že Trump není ideální kandidát a má mnoho chyb. Přehlížel jsem jeho fanfarónství, resp. jsem doufal, že kvůli němu se bude snažit zanechat nějakou pozitivní stopu. Počítal jsem s tím, že udělá přehmaty. Ale tohle je víc než přehmat, tohle je popření všeho, co se snažil celou dobu představovat. Dokonce i Constantin Hoffmeister, velký oslavovatel „ezoteriského trumpismu“, píše zklamanou reakce na jeho konání.

Na druhou stranu Trump nevypadá úplně šťastně z toho, že je Amerika ve válce, přes všechny silácké řeči. Možná ho vydírají, možná jedná, jak se zrovna vyspí, protože často vypadá, že sám úplně neví, co chce. Simplicius navrhuje jiné vysvětlení. Americké bombardéry prý nezničily nic podstatného. Vypadá to, že Irán byl předem informován, aby uklidili, co je potřeba uklidit. Trump prý udělal něco podobného za svého prvního období v Sýrii. Vyslal demonstrativní útok, hodně raket, výbuchů a ohně, ale bez podstatné škody. Podle Simplicia chce z války vycouvat a vytáhnout ze šlamastyky i Izrael. I Patrick Lancaster zvažoval něco podobného kvůli podezřelým okolnostem víkendových náletů. Nevěřím tomu. Připadá mi to jako další divoká teorie z dílny Qanonů a Zanonů.

Zajímavější byl rozhovor Tuckera Carlsona se Tedem Cruzem, jehož útržky jsem viděl. Znovu jsem si uvědomil, že americké angažmá na Blízkém východě má pro Američany náboženský rozměr. Alespoň pro evangelické sionisty, kteří jsou páteří neokonzervativního hnutí. Podle nich bude Amerika dostávat Boží požehnání tak dlouho, dokud bude pomáhat Izraeli. Tento zcestný postoj je založený na několika verších ze Starého zákona vykládaného podle heretické Scofield Bible. Carlson je jeden z mála, kdo se ptá, proč se America First vždycky změní na Izrael First. Když správně podotknul, že Izrael není pokračováním či naplněním Abrahámova zaslíbení, reagoval Ted Cruz tím, že označil Carlsona za antisemitu. A tady se Carlson bohužel dostal do defenzívy, neboť sám je evangelík a vychází z podhoubí křesťanského sionismu, který posledních 60 let hýbe Amerikou. Od smrti JFK, jehož pravděpodobně zavraždila izraelská tajná služba ve spolupráci se CIA, protože se Kennedy stavěl proti tomu, aby Izrael získal jaderné zbraně, ale to je zase jiný příběh.

EMJ se domnívá a není sám, že třetí republika skončila. Třetí republikou nazývá období od konce Druhé světové války až do současnosti. Bylo to imperiální období Spojených států a hlavním příběhem této doby byl narativ holocaustu. Ten se právě nyní rozpadá a zatím se neobjevil nový, který by ho nahradil. S tím souvisí i masivní hledání identity, kdo nebo co jsou Spojené státy a americký národ. Možná, že Trumpovým úkolem je převést Ameriku z jednoho období do dalšího. Amerika First se může stát novým narativem a vytvořit konceptuální základ pro novou identitu. O tématu americké identity bych se rád pobavil někdy jindy.

Trump snad ještě má čas zachránit, co se dá. Ale ztratil hodně, především důvěru a tu bude těžké získat. Deportace ilegálů zatím příliš nepostupují, do země proudí drogy mexických kartelů a ven naopak dolary. Místo řešení těchto problémů jde Amerika do války, neboť prezident neposlouchá vlastní zpravodajce (viz Tulsi Gabbard) a dělá si, co chce, což je typickým znakem banánové republiky. Ani v zahraničí si Amerika důvěru nevybudovala. Historka o atomovkách je věrohodná asi jako zbraně hromadného ničení v Iráku. Irán, který na rozdíl od Izraele má podepsanou non-proliferation treaty, zřejmě usiluje pouze o vybudování jaderné energie pro civilní účely, na což má podle mezinárodně platných zákonů právo. Izrael je teroristickým státem od svého založení, ale USA se svým nerespektováním mezinárodních dohod zapisují na seznam teroristických států také. A zaútočit uprostřed vyjednávání také není známkou fair play, na které si Anglosasové vždycky zakládali. V tuto chvíli to vypadá, že Amerika už prohrála. Prohrála, protože se ukázalo, že není demokracií. Vládne jí někdo jiný, než její volení představitelé.

Apokalypsa?

Troufnu-li si číst znamení doby, nebude to nic pěkného. Lidé na celém světě, včetně Evropanů a Američanů, se chovají způsobem, jaký by před 50 lety nebyl myslitelný. Útočí se na jaderné bombardéry v Rusku, na jaderná zařízení v Iránu, rekvírují se lodě v mezinárodních vodách, červené čáry se překračují na všech stranách a přestávají se dodržovat elementární pravidla. Jako by nás kolektivně ovládlo frenetické přání smrti. Je to patrné i v kultuře, která neustále produkuje obrazy temnoty a apokalypsy. Koho chtějí bohové zničit, toho nejdřív připraví o rozum?

Historie tady nekončí, uvidíme, co nás čeká.

EOF