Orkové

Český katolický a vlastně i společenský a politický rybníček rozbouřila událost, jejímž hlavním hrdinou je kněz Marek Orko Vácha. Je hrdinou slavným či neslavným?

Obávám se, že spíše to druhé. Alespoň podle toho, co jsem četl a slyšel. Co se stalo?

Otec Vácha zřejmě sloužil mši svatou nedůstojným způsobem. Měla to být údajně ekumenická bohoslužba, která měla přitáhnout do kostela lidi, kteří by jinak do kostela nikdy nešli. Při mši svaté se mělo údajně čepovat pivo a patrně tam byla porušena další pravidla. Pořad Hospodin v Hospodě, ve kterém se mše svatá odehrála, odvysílala křesťanská televize Noe.

Arcibiskupství reagovalo promptně a otce Váchu odvolalo z funkce vikáře akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora. Ozvalo se několik politiků jako např. Marek Výborný (KDU-ČSL), Luděk Niedermayer (TOP09), exministr zahraničí Tomáš Petříček, Milada Voborská (STAN) nebo poradce prezidenta republiky Jakub Hlávka.

Reakce politiků byly, jak jinak, negativní. Odvolání je nepodložené, nespravedlivé, otec Vácha má zásluhy, je populární teolog, který přitahuje mladé lidi do kostela, bla, bla,bla.

A co práva Ježíše Krista? Jsem rád, že se jich zastalo alespoň arcibiskupství. Moje zkušenost je taková, že u nás se často nevyskytují modernistické výstřelky, a když se nějaký vyskytne, nastane poprask. Jako v tomto případě. Jeho Excelence pan arcibiskup jednou sloužil mši svatou v našem venkovském kostele a pivo se tam nečepovalo. Byla to důstojná řádná mše svatá a jsem za to vděčný.

Otce Váchu jsem příliš neznal, ani jako kněze, ani jako teologa. Četl jsem pouze jeho knižně vydaný rozhovor s Karlem Satoriou. Zaznamenal jsem tam jisté, řekněme méně ortodoxní názory a okamžitě jsem věděl, že se nestane mým oblíbeným teologem, ač je prý v jistých kruzích skutečně populární. Proto nedovedu říci, nakolik je teologem progresivním a modernistickým. Mimochodem, totéž platí o otci Halíkovi, který je také vyzdvihován jako neotřelý teolog. Osobně nechápu, co na něm kdo vidí. Asi mám radši otřelé teology.

Mše svatá je ta největší věc, která na světě je. Sám Bůh, Stvořitel a vládce celého vesmíru, v jehož rukou spočívá naše bytí a nebytí a všechno, co jsme, sestupuje na oltáři k nám a dává se nám v eucharistii. Proto je bezpodmínečně nutné, aby bohoslužba byla slavena co nejdůstojnějším způsobem. Je nutné, abychom byli ve stavu milosti posvěcující, aby kněz do puntíku dodržoval, co je povinně předepsáno a aby nebyl příliš „tvůrčí“, protože nedělá show pro lidi, ale koná oběť, která se má líbit Bohu.

Především co je to ekumenická bohoslužba? Nic takového neznám. Existuje řádná katolická mše svatá a pak ještě její mimořádná forma, tzv. tradiční latinská mše, která se slavila před liturgickou reformou v roce 1969 v podstatě po celou dobu existence katolické církve.[1] Žádná z nich není ekumenická. Mše svatá je veřejná bohoslužba a může přijít každý, včetně protestantů. Pouze nemůže jít ke svatému přijímání, není-li katolík v milosti posvěcující.

A jak si někdo může myslet, že přitáhne lidí do kostela, když poníží to, co je na světě největší? Takhle to opravdu nefunguje. Jediným důsledkem bylo, je a bude, že do kostela přestanou chodit i ti, kteří tam dosud chodí. Není to tak, že se církev a liturgie vzdálily od lidí, a proto je nutné se lidem zase přiblížit. To lidé se vzdálili od církve a od Boha. Jenom modernisté si myslí, že se lidé a časy „vyvíjí“, a proto se musí „vyvíjet“ i liturgie, aby „držela“ s lidským vývojem krok.

Je to podobné, jako když papež František v prosinci prohlásil na nějakém setkání s mládeží, že hinduisté či budhisté přijdou do nebe, pokud budou dobrými hinduisty a budhisty. Tato slova také vyvolala vlnu nevole ve věřících, kteří ještě pořád doopravdy věří, protože vlastně znamenají: Ježíš Kristus? No big deal! Tak proč bych měl konvertovat a snášet nepřátelství ze strany mých bývalých souvěrců, pokud jsem hinduista?[2]

Tady možná někdo namítne, že autor těchto řádek je ortodoxní či dokonce tradicionalista a že církev toleruje různé názory od ortodoxních po progresivní. To je a není pravda. Zaprvé, současná církev toleruje všechno možné, kromě tradicionalismu. Tradicionalisté většinou bývají terčem kritiky, zatímco progresivci jsou často vyzdvihováni za odvahu prolomit tabu. Zadruhé je pravda, že existuje něco, co lze nazvat toxickým tradicionalismem. Jsou to ti tradicionalisté, co se cítí být posledním zbytkem skutečných katolíků v moři koncilních sektářů, a proto jsou ti jediní svatí. Tito lidé jsou neustále v opozici a rezistenci vůči všemu a jejich duchovní život patrně stojí za starou bačkoru. Ale tradicionalismus není toxický jako takový. Progresivismus toxický je, protože je to jenom jiné jméno pro herezi známou jako modernismus. Proto nejsem zastáncem dělení na ortodoxní a neortodoxní či moderní katolíky. Nic takového není. Jsou katolíci a pak jsou odpadlíci, heretici. Ti, kteří se navenek tváří jako katolíci, ale vnitřně jimi už nejsou. Nenahlížím však do vnitřního života lidí a nejsem školený teolog, tak se většinou zdržuju soudu o lidech a nehodlám ani pranýřovat otce Váchu, ačkoliv souhlasím s arcibiskupem, že se jedná o zásadní přešlap.

Lidé by měli mlčet, protože jim nepřísluší soudit rozhodnutí arcibiskupa. A zejména křesťanští politici, kteří často nejsou schopní se postavit za ochranu nenarozených dětí, a dokonce ani ne za jasnou definici manželství. Demonstrovat kvůli této věci je už úplně absurdní. Je naprosto v kompetenci arcibiskupa rozhodovat o těchto věcech a církev není demokracie.

To je můj postoj v danou chvíli. Vyjdou-li na světlo nové skutečnosti, mohu svůj názor změnit. Normálně bych tento incident přešel bez komentáře, ale reakce politiků, kteří si říkají křesťanští, mi poněkud nadzdvihla mandle. A pokud jde o televizi Noe, nesledoval jsem ji a patrně ani nebudu. Už dříve jsem slyšel, že nejde zrovna o baštu konzervatismu a tento incident to jenom potvrdil.

EOF