Země je kulatá

Nedávno jsem se zde poněkud nevybíravě vyjadřoval o zastáncích teorie placaté země, tzv. flat-earthers. Pravdou je, že jsem se nikdy vážně nezabýval tím, co tvrdí. Usoudil jsem, že bych to měl napravit. Jsem koneckonců také konspirační teoretik, tak bych neměl ohrnovat nos nad lidmi od fochu. A kdyby náhodou měli pravdu nebo aspoň poukazovali na skutečné nesrovnalosti v převládajících teoriích, znamenalo by to podporu pro teorii mladé země.

Do vzduchu

Jedním z hlavních argumentů příznivců placaté Země je údajně neexistující zakřivení zemského povrchu, jež předpokládá standardní teorie zemského glóbu.[1] Obrázky ze vzdušných balónů, z letadel, ba i z vesmíru prý nic takového neukazují. Pokud ano, prý jde o artefakt způsobený čočkou kamery, podvodem NASA, případně jinými fenomény.

Jako obrýlený tvor vím, že čočky mého nánosního radaru občas způsobují podobné zkreslení reality. Našel jsem tedy nějaká videa, kde amatéři vypustili balón do velké výšky a na kameru natáčeli okolí.

Protože se balón houpal horizont vypadal chvíli zaoblený a chvíli rovný. Mě to připadalo docela přesvědčivé, ale řekněme, že jako důkaz zakřivenosti zemského povrchu to nestačí.

Zkoumejme tedy dál.

Za horizont

Zůstaneme u zakřivení[2] zemského povrchu, protože to je skutečně alfa a omega celého sporu s „globalisty“.

Na stránkách Flat Earth Society je úvodní video, kde prezentují několik experimentů údajně dokazujících, že zaoblení neexistuje. V experimentu tohoto typu používají kameru stojící na jednom konci jezera či zálivu a světlo na jeho druhém konci, několik kilometrů daleko. Voda hraje důležitou roli, neboť má tendenci vytvářet rovný povrch a tím pádem jasnou dělící čáru horizontu. Ačkoliv světlo pouhým okem vidět není, přiblížením na kameře se poměrně jasně ukáže. Experimetátoři tvrdí, že podle oficiální teorie (vzorec výpočtu zaoblení se nachází na internetu), by světlo na tuto vzdálenost nemělo být vidět, protože ho bude zakrývat zemské zakřivení.

Dobře, jdu tedy na internet a zadám „Earth curvature“. Vyhledávač v mžiku vyplivne množství obrázků a videí (viz níže). Některé ukazují budovy zpola zakryté vodní hladinou nebo řady stožárů nad vodní hladinou obloukem ustupující za obzor nebo letadlo sestupující na přistání a zdánlivě pod vodní hladinu.

I na to mají flat-earthers odpověď. Uvedené fenomény prý způsobuje refrakce.

Refrakce

Existuje fenomén, kterému se říká atmosférická refrakce čili změna lomu světla způsobená rozdílnou hustotou vzduchu. Ta způsobuje efekty jako fata morgána, zploštění slunečního kotouče těsně nad obzorem při západu slunce nebo zdánlivou „proměnu“ silnice v zrcadlo za horka. Flat-earthers s jeho pomocí vysvětlují, proč mizí nebo se zplošťují spodní části budov, lodí nebo ropných plošin.

K tomuto vysvětlení se hlásí i druhá strana sporu, zastánci zemského glóbu. Refrakce způsobuje, že kamery občas zachytí něco, co by díky zakřivení zemského povrchu nemělo být vidět.

Osobně se přikláním spíš k závěrům „globalistů“. Ale hlavní problém je v tom, že existuje celá řada dalších pozorování a úvah, které prostě nejsou s teorií ploché země kompatibilní.

Podivná mapa

Každý, kdo se trochu zajímá o teorii placaté Země, brzy narazí na její mapu. Při pohledu na ní člověka okamžitě napadne, že vzdálenosti v oblastech, kterým říkáme jižní polokoule, musí být mnohem větší, než jsme si dosud mysleli. Obeplout Antartidu by vlastně znamenalo cestu kolem světa!

Našel jsem zprávu o nedávné vědecké výpravě, která obeplula Antartidu s přistáním ve významných přístavech jižní polokoule za 3 měsíce.[3] Urazila přitom 33 463 km. Obvod Země na rovníku je nějakých 40 000 km, cesta kolem placatého světa by musela mít zhruba trojnásobek, tedy 120 000 km. I kdyby šlo pouze o dvojnásobek, tedy 80 000 km, pořád to nesedí.

Kritici poukazují i na další nesrovnalosti, např. vzdálenosti mezi světovými metropolemi na mapě ploché Země neodpovídají skutečnosti. Vezměme 3 města, kde jsou známy vzdálenosti od jedno k druhému. Známe-li vzdálenosti z těchto třech měst do čtvrtého a narýsujeme-li kružnice o příslušných poloměrech z těchto 3 měst, měly by se protnout v místě města čtvrtého. To se na mapách placaté země neděje. Na glóbu s tím problém není.

A to jsme se ani nedostali k argumentům postaveným na pozorování chování Slunce, Měsíce, planet a hvězd. Myslím, že flat-earthers budou mít hodně práce vysvětlit všechny nesrovnalosti jejich modelu s realitou, neboť je jich požehnaně a spiklenecká teorie, že za vším je NASA, k vysvětlení nestačí.

A ještě podivnější epistemologie

Většina kritiků nadává zastáncům teorie ploché země do idiotů a retardů (včetně tohoto autora), ale mnozí z nich tak nepůsobí. Narazil jsem na video dámy jménem Sabine Hossenfelder, která říká: jejich teorie je chybná, ale flat-earthers hloupí nejsou. Dochází k závěru, že příčinou jejich neochoty přijmout existující vysvětlení je kombinace nedůvěry v současné instituce a teorie poznání, která by se dala popsat jako extrémní empirismus. Vlastně i nedůvěra v instituce je projevem extrémního empirismu, takže celý problém spočívá v epistemologii, která neuznává nic nad rámec vlastní zkušenosti.

Mám jisté výhrady ohledně doporučované důvěry v moderní vědecké instituce a srovnání s důvěrou v prověřenost potravin v obchodě, ale pokud jde o flat-earthers, zřejmě má pravdu. Přímo na stránkách Flat Earth Society si berou na mušku Arisotela,[4] neboť byl jeden z prvních, kdo vysvětloval svá pozorování tím, že je Země kulatá a zavrhl tak vlastní tradice mluvící o Zemi placaté. Z toho, co jsem tam četl o geometrii, jsem došel k závěru, že flat-earthers mají potíže představit si, že může existovat něco jako platónské ideje, tedy dokonalé formy svých nedokonalých protějšků v říši hmoty. Dokonalé tvary nikde ve fyzické realitě nejsou, tím pádem neexistují. Bum a je vymalováno!

Závěr

Netřeba podotýkat, že takový pohled na svět postrádá nuanci a ignoruje celé oblasti naší zkušenosti, což nutně vede k zásadním omylům. Kritika by se dala ještě prohloubit poukazem na to, že empirické poznání není zcela možné bez předešlého poznání určitých základních idejí. Ale asi ani není třeba zacházet do takových detailů.

Mám jisté pochopení pro tento úlet, protože souhlasím, že nemůžeme zcela důvěřovat lidským institucím, včetně akademického establišmentu. Nicméně musím konstatovat, že Flat Earth Theory si příliš pozornosti nezaslouží a nadále s ní nehodlám ztrácet čas.

EOF