LARBS
Už jsem zde psal o svých zkušenostech s Linuxem a jinými odrůdami BSD. Důvody pro tyto exkurze byly pracovní (zaměstnavatel požaduje Forticlient, který se v repozitářích OpenBSD nenachází). Vyzkoušel jsem více dister, např. Solus, které také považuju za zdařilé distro. Ale vždycky mi něco vadilo či něco nefungovalo či jsem se s něčím trápil. A protože se můj čas stal v poslední době spíše vzácným, nechtělo se mi příliš experimentovat a po nocích něco hackovat.
Chtěl jsem prostě něco, co funguje. A opět se osvědčilo pravidlo, že bezproblémovost je funkcí jednoduchosti.
Luke Smith je autorem malého linuxového distra uveřejněného pod názvem LARBS. Nejde o čistokrevné distro, nýbrž o sofistikovaný skript, který instaluje:
window manager + základní programy + konfigurace.
O LARBS jsem věděl už dlouho, ale neměl jsem chuť, ani důvod ho instalovat. Sáhl jsem po něm víceméně ze zoufalství.
Artix Linux
Nejprve je třeba nainstalovat Artix Linux. To je varianta Arch Linuxu bez systemd . Nemám na systemd vyhraněný názor, zato už jsem si vyzkoušel runit na Void Linuxu a shledal jsem ho jednoduchým a velmi spolehlivým.
Instalace Artixu není složitá a víceméně kopíruje instalaci Arch Linuxu, takže brzy na mém počítači běžela čerstvá základní instalace. Artix je stejně jako Arch rolling release, takže další instalace už nebude třeba a všechny opravy, úpravy a vylepšení obstarají updaty.
Instalace LARBS
Pak už jen stačí stáhnout a spustit Lukův skript. Ten obstará všechno ostatní, včetně instalace základních programů a jejich nastavení.
Mezi ně patří:
- window manager dwm s dmenu pro spouštění programů,
- filemanager lf (rychlejší klon rangeru),
- editor neovim,
- Brave browser,
- emailový klient neomutt,
- newsfeed newsboat,
- audio player ncmpcpp,
- video player mpv,
- ImageMagick a sxiv pro práci s obrázky,
- ffmpeg pro náhrávání videa atd.
Další software lze snadno doinstalovat z repozitářů Artixu či Arche. Kompatibilita mezi oběma systémy je vynikající a tím pádem jsou k dispozici repozitáře Arch Linuxu.
Jedno z kouzel, které Arch umožňuje, je downgrade softwaru s blokováním upgradu. Takto slaďuju verze unisonu, jenž slouží k synchronizaci obsahu domovské složky na mých počítačích.
Provázanost systému
Skript provede také kompletní nastavení systému. Luke pečlivě uklidil konfigurační soubory do ~/.config a hromadu skriptů, které usnadňují práci se systémem, do ~/.local/bin. Tam jsou také konfigurační soubory suckless software (dwm, dmenu, sxiv), po jejichž úpravě je nutné SW znovu zkompilovat. To zní hrozně technicky a složitě, ale ve skutečnosti jsem s kompilací programů suckless neměl většinou žádný problém a nezabralo to ani moc času.
Snad každá klávesa na klávesnici je namapovaná na nějakou funkci, většinou spuštění nějakého programu. Samozřejmě v kombinaci s klávesou Windows čili Super. Spouštění programů přes dmenu je snadné, ale přes klávesovou zkratku ještě snadnější. Určitý zádrhel spočívá v tom si tyto zkratky zapamatovat. Dokonce i připojování USB klíčenek, externích disků či mobilního telefonu se provádí pomocí klávesové zkratky, která spouští skript využívající funkce dmenu.
Lukův systém se řídí 4 základními principy:
- přirozenost, vše je po ruce (klávesové zkrakty),
- ekonomie, lehké a jednoduché programy nezatěžují systémové zdroje a jsou rozšiřitelné,
- „vimovost“, klávesnice vládne všem, hlodavec má utrum,
- decentralizace, systém je pavučinou malých, modifikovatelných a zaměnitelných prográmků, které lze snadno přizpůsobovat svým potřebám.
Luke Smith je velkým propagátorem Vimu. Proto je klávesa Caps Lock defaultně namapovaná na Escape a pokud to šlo, je ovládání programů nastaveno na h j k l. Takto bylo přenastaveno ovládání newsboatu a dalších programů.
LARBS je vybaven návodem v PDF, který se spouští klávesovou zkratkou Super F1. Ten poměrně podrobně popisuje různé aspekty a filozofii svého projektu, včetně seznamu klávesových zkratek.
Dojmy
Artix a LARBS používám už několik měsíců a jsem zatím spokojen. Systém i updaty běží bez problému. K dispozici mám jak openfortivpn, tak freerdp i hromadu dalšího softwaru.
Pro mnohé uživatele může být kamenem úrazu dwm. Jde o tzv. tiling window manager, kde se jednotlivá okna otevírají vedle sebe, nikoliv na sebe. Běžný uživatel Windows něco takového prakticky nezná, ačkoliv Windows také umožňují jednoduchý tiling. Dwm je přirozeně klávesocentrický window manager, myš skoro není potřeba.
Dobrá zpráva je, že se na něj dá docela dobře zvyknout. Zvládla to i moje manželka, v jejíž přítomnosti jinak veškerá elektronická zařízení přestávají fungovat.
Doufám tedy, že odpověď na otázku z úvodu je ano.
EOF