Ukrajinská show. Update 5

Francouzský deník Le Figaro uveřejnil informaci, že ukrajinskou show řídí Američané. Nejde o velké překvapení. Ukrajina velice úzce spolupracovala s NATO. Američané i Britové cvičili ukrajinské vojáky, mnoho důstojníků ukrajinské armády prý má dvojí občanství, ukrajinské a americké. Pokud je to pravda, což nemohu potvrdit, pak francouzští dobrovolníci nemuseli být zas tak překvapení, že namísto mezinárodního velení narazili na Pentagon.

Putin se rozhodl ušetřit životy ruských vojáků a nebude dobývat poslední ukrajiskou baštu v Mariupolu, továrnu Azovstal. Zbytky ukrajinských jednotek, které měly bránit město, Azovského batalionu a ukrajinského námořnictva v počtu asi 2000 mužů se ukrývají v podzemních prostorách pod továrnou. Podle všeho jim dochází zásoby jídla a vody. Nechat tyto lidi vyhladovět není z pohledu Ruska špatný nápad. Jednak ušetří životy a zdraví vlastních lidí a jednak tam zůstane spousta materiálu pro pozdější vyšetřování, který by jinak vyletěl do luftu. Otázka za milion dolarů totiž zní, co nebo kdo má takovou cenu, že Kyjev posílal jednu helikoptéru za druhou? To nevíme. Střízlivý je odhad je, že jde o velení Azovského batalionu, které prý má velký vliv na kyjevskou vládu. Ale spekuluje se o vysoce postavených osobách NATO nebo USA. Necháme se překvapit. Pravda nakonec vyjde na světlo.

Mezitím Rusové bombardují ukrajinské pozice v Donbasu a pomalu uzavírají kruh. Bombardování prý dosahuje intenzity, kterou nepamatují ani veteráni ze Sýrie. Je pravděpodobné, že se jim podaří zničit ukrajinskou armádu v Donbasu a nezabrání tomu ani materiální pomoc Západu ve formě zastaralého vojenského materiálu. Oficiálním cílem operace je vytvořit most mezi Donbasem a Krymem, včetně připojení velkých měst na tomto území. Patří mezi ně i Oděsa a jsem zvědav, zda se Rusům skutečně podaří toto město dobýt, neboť Ukrajici posilují obranu tohoto města, co jim síly stačí.

Obraťme se k domácím otázkám. Je zajímavé sledovat, jaké další úrovně stupidity dosáhne EU jako celek i její jednotlivé státy. Boris Johnson, Olaf Scholz i Emanuel Macron se zatím tváří jako tvrďáci, ale čelí velkému tlaku, protože sankce proti Rusku nejenže dosud Rusko nepoložili (rubl je zpět na úrovni před zavedením sankcí a Evropa hledá způsob, jak platit za ruský plyn v rublech), ale začínají se obracet proti Západu samotnému. Nynější úroveň inflace Evropa už dlouho nezažila a patrně bude ještě hůř. Nedostatek potravin by byl velkou ranou pro náš kontinent, jenž si zakládá na bohatství svých ekonomik, a evropské údajně demokratické vlády be se začaly bát vlastních voličů.

Johnson je nyní v Indii, ale stojí za zmínku, že mu indický PM Modo vzkázal, aby vůbec nejezdil, pokud má v plánu přemlouvat indickou vládu, aby se přidala k sankcím proti Rusku. Vskutku zajímavé, jakým způsobem bývalá kolonie jedná se svými bývalými pány. A jak hluboko mohouevropské mocnosti klesnout, jen aby uspokojili svou touhu ublížit Rusku jakýmkoliv způsobem. Indie také odmítla spolupracovat s Japonském na dodávce zbraní na Ukrajinu (patrně se jednalo o pokus americké administrativy otestovat, nakolik jsou tyto asijské země ochotné vyhovět požadavkům USA).

Na druhou stranu Olaf Scholz prohlásil, že německý průmysl se bez ruského plynu neobejde a že embargo na ruský plyn nezastaví válku na Ukrajině. Nelze než souhlasit. Největším odběratelem plynu nejsou domácnosti, nýbrž průmysl. Doma si lze obléknout o svetr navíc, ale ztráta tisíců pracovních míst znamená katastrofu. Německo hledá alternativy a mezi ně patří i těžba plynu v Baltském (nebo Severním?) moři, na čemž se prý Němci dohodli s Nizozemci. Je fascinující sledovat, jak zelená agenda letí přes palubu, když jde o potrestání Ruska za jeho opovážlivost. A nejhlasitější jsou v tomto ohledu paradoxně právě Zelení.

Podobně i Macron prohlásil, že bez ruského plynu ponese Evropa příští zimu následky. Na chvilku jsem nabyl dojmu, že současný a možná i budoucí francouzký prezident přišel k rozumu, ale vzápětí jsem viděl zprávu, že schválil dodávku samohybných děl na Ukrajinu. Jsem zvědav, jak dopadnou zítřejší francouzké volby. Marine Le Pen má patrně největší šance na zvolení za celou svou kariéru, přesto je vítězství Macrona pravděpodobnější. Je to dáno francouzským politickým systémem, který handicapuje politiky typu Le Pen. Nu, uvidíme.

Můj šampión, Eric Zemmour, skončil v prvním kole se 7%. Na nováčka a outsidera to není špatné, ale je to méně než jsem doufal. Francouzi prostě nechápou nebo nechtějí chápat, že Le Grand Remplacement je reálný fenomén a že evropské elity jsou ideologové a úředníci průměrné inteligence, zcela ponoření do snů o lepších zítřcích a s nedostatečně vyvinutou schopností vnímat realitu. Jejich iracionální nenávist ke všemu ruskému vede k absurditám, jako je urychlené přijetí Ukrajiny do EU. Potopí raději Evropu, aby uškodili Rusku? Ukrajina je veliká černá díra, která dokáže utopit nekonečný přísun prostředků. Obávám se, že nás to přijde hodně draho. Náš premiér Fiala mi nikdy nepřipadal jako realistický politik, takže mě nepřekvapuje, že je jedním z těch, kdo nejvíc tlačí na ukrajinské členství. Naopak Němci, kteří už financují východní Evropu, jsou v této otázce zdrženlivější.

Za zmínku stojí Novak Džokovič, který nesouhlasně komentoval rozhodnutí pořadatelů Wimbledonu zamítnout účast ruských a běloruských tenistů. Podle něho prý politika do sportu nepatří. Džokovič projevil podobný smysl pro realitu už v souvislosti s Covidem. Jak vzácné v moři stupidity. Původně jsem se domníval, že tzv. cancel culture je americkým fenoménem, bourání pomníků vynikajícím osobám americké historie, změny názvů a redefinice termínů. Evidentně Evropa není vůči tomuto projevu slabomyslnosti a vulgarity imunní, dokonce ani východní Evropa, která by měla mít lepší historickou paměť. Ale nevadí, pojďme se tvářit, že Rusko, ruská kultura, historie, sport či jídlo neexistují. Třeba, až otevřeme zase oči, Rusko už nebude!

To, čeho jsme svědky, je úpadek Západu. Zatím nikoliv materiální (na tom však soudruzi v tuto chvíli velice intenzivně pracují), spíš pokud jde o inteligenci a schopnost chápat realitu našich elit. Koho chtějí bohové zničit, toho napřed připraví o rozum. Kolektivní rozum Západu se vytrácí a s ním i jeho prestiž. Zbytek světa to vidí. Např. Joe Biden už je terčem vtipů i v televizním programu Saudské Arábie a přitom Arabové nikdy neoplývali velkým smyslem pro humor.

Toto nemá být nějaký agregát zpráv. Jde o zachycení dojmů z aktuálních událostí. Vycházím převážně z těchto zdrojů: Alexander Mercouris a Alex Christophorou z The Duran, Andrey Martyanov a další.

EOF