Gopher
Když jsem psal o intnernetovém minimalismu, zmiňoval jsem dva soubory. Jde to ještě úsporněji.
Alternativa
V roce 1991, ve stejném roce jako http, vznikl také protokol s názvem gopher. Během devadesátých let fungovaly oba protokoly souběžně. Na konci devadesátých let http převládl a gopher upadl do zapomnění. Protože jsem začal internet aktivněji používat až někdy po roce 2000, už jsem se s ním nesetkal nebo se na to nepamatuju.
Nicméně gopher neskončil na smetišti dějin. Existují pravěké gopherovské servery a poslední dobou zažívá tato platforma jistou renesanci. Patrně v důsledku únavy ze současného stavu internetu.
Co je gopher?
Gopherovské weby, tzv. gopherholes začínají gopher:// namísto http://. Ale v čem se skutečně liší? Jako lajk téměř nedotčený hlubší filozofií gopheru vidím hlavní rozdíl v tomto: gopher je čistý obsah. Gopher protokol servíruje plain text, tedy čistě textové soubory. Z toho vyplývá několik zajímavých věcí:
- nelze nijak upravit vzhled, alespoň ne nad rámec vzhledu texťáku. Jeho vzhled může být esteticky příjemný, upravený, ale tu budou vždy omezené. Z typografického hlediska je plain text primitivní a tím pádem čitelnost horší. Pro textové soubory bývá typický monospace, font se stejnou šířkou znaků. Pro typografii nevhodný, ale programátor ho ocení, neboť činí zdrojový kód přehlednějším;
- nelze zobrazovat obrázky, video, audio atd. Formát TXT umožňuje pouze ASCII art. Ten je sice zajímavý, ale na zobrazování fotek z dovolené spíše nevhodný. Nicméně lze tyto typy souborů alespoň stáhnout a zobrazit si je mimo browser;
- prohlížeč text skoro nijak neinterpretuje. Vyjímkou jsou soubory gophermap sloužící jako svého druhu rozcestníky, ale ty nechme zatím stranou. Jestliže browser nemusí text interpretovat jako v případě HTML/CSS/javascriptu, nejsou zapotřebí megaprogramy typu Firefox. Stačí maličký textový browser typu Lynx.[1] To znamená super rychlé prohlížení stránek.
Gopherholes lze instalovat na nevýkoných serverech a prohlížet na starých a jinak nepoužitelných počítačích.[2] Naopak velké moderní prohlížeče gopher protokole neumí zobrazit, je třeba nainstalovat plugin Overbite. Zřídit a spravovat gopher server je tak jednoduché, že už to snad ani jednodušší nemůže být.
Zřízení gopher serveru
Nejprve jsem na svém serveru na OpenBSD Amsterdam nainstaloval program Gophernicus, který je součástí portů. Dále je třeba vytvořit jeden jednořádkový konfigurační soubor a spustit daemona. Viz zde. Práce na 5 minut.
Další krok je rozvrhnout strukturu a k tomu je nutné pochopit jednoduchou syntaxi souboru zvaného gophermap, což je navigační soubor pro gopherhole. Ta je popsána tady. Je mnohem jednodušší než samotné HTML. Gophermap je něco jako CSV soubor: první znak je jako první sloupec tabulky a říká gopheru, jak má řádku interpretovat. Další sloupce oddělené tabulátorem pak obsahují příslušné informace pro daný sloupec tabulky.
Nakonec je nutné mít nějaký obsah. Gopher nedává prostor pro nic jiného. Obsah je zde absolutní král, forma je zcela podružná. To je jedno z kouzel této platformy.
Terminologie
Gophersféra má svou specifickou terminologii. Zmínil jsem „gopherhole“, což je gopherovský web,[3] dále je tu také již zmíněný „gophermap“, stránka obsahující strukturu celé gopherhole nebo jejích částí. „Phlog“ je obdoba známého blogu, tedy v čase rozložených vstupů.
Není všechno jenom zlato
Estetika textových souborů má své kouzlo — další kouzlo gopheru — jejich jednoduchost a praktičnost mi vyhovují. Ale je tu jedna věc, která mi vadí. Ačkoliv Lynx i gopherovské pluginy do moderních browserů podporují UTF-8, gopherholes bývají z historických důvodů v US-ASCII. Tzn. žádné akcentované znaky.
Držím se v tomto ohledu tradice (koneckonců jsem tradicionalista), ale nepovažuju to za ideální. ASCII čeština je sice čitelná, ale není to prostě ono. Možná je Husův příspěvek psané češtině podobná komplikace jako jeho kacířská teologie a veřejné buřičství ;-) Možná jsme měli zůstat u původní ASCII latinky a spřežek. Lépe bychom zapadli do světa prastarých síťových technologií.
EOF