To BSD or not to BSD?

V souvislosti s odchodem Solene od OpenBSD se nabízí otázka, proč dnes používat OpenBSD a BSD obecně.

FreeBSD

Nedávno jsem upgradoval FreeBSD mašinu na novou verzi 14.2. Mám na tomto počítači grafický desktop, takže upgrade měl dobrodružnou dohru v podobě neúspěšného bootu do GUI. Něco blokovalo přepnutí do TTY, nejspíš tiskový daemon. Přes single usera jsem připojil souborový systém jako read/write, zakomentoval všechny nepotřebné daemony, nabootoval do multiuser módu a upgradoval všechny pkg balíčky. Fríčko běží zas jako nové. Běží na tomto počítači už pár let a za tu dobu jsem ho „zaprasil“ SW, který už ani nepoužívám, a není s ním problém. Jediné, co občas zazlobí je SW třetích stran, nic neobvyklého.

FreeBSD servery běží ve vysoce zatížených prostředích, takže Fríčko je rovnocenný konkurent Linuxu, přinejmenším na poli serverů. Jako desktop nezáří, ale je solidní. Je rychlé, bezproblémové, jen SW třetích stran je často neudržovaný a tím pádem náchylný k problémům, což je zřejmě důvod mých občasných potíží. Není to však nic závažného.

OpenBSD

Nemá s balíčky problém. Je jich dostatek, jsou udržované a fungují. Např. můj oblíbený editor vis je v repozitářích OpenBSD, což se bohužel o jiných OS nedá říci. Upgrade systému mi nikdy nezpůsobil problém. Následný upgrade balíčků jenom vyjímečně, přičemž správce balíčků nakonec všechny problémy se závislostmi sám vyřešil bez mé další intervence.

Dovedu si však představit, že pro aktuální potřeby profíků z průmyslového prostředí je OpenBSD spíše amatérský OS. Nevím, zda je amatérský to pravé slovo. Prostě pro některá použití nevhodný. Je pomalý až hrůza, dokonce i ve srovnání s NetBSD, v něčem zaostalý a kráčející svou vlastní cestou, takže se trochu liší od ostatních unixovských OS (např. Xenocara místo Xorg, LibreSSL místo OpenSSL, openrsync místo rsync apod.). Ne že by šlo o špatné změny nebo o úplně odlišný SW, ale člověk musí počítat s tím, že nemusí své znalosti beze zbytku recyklovat na jiných OS, např. Linuxu.

Kolem OpenBSD je v současnosti určitý hype, protože se nabalili nadšení amatérští promotéři. Snad z toho má vývoj aspoň nějaké peníze, protože z mého pohledu je toto spíš mínus. Nebýt dlouholetým uživatelem, asi by mě to odradilo. Když jsem na OpenBSD začínal, OS právě přestál existenční krizi. Problém je v tom, že tato amatérská propagace dělá z tohoto OS něco, co není nebo na co nemá. Pak přijdou lidi z Linuxu nebo z MacOS nebo z Windows, nainstalují Open, řeknou, že je to pomalý crap, kde nefunguje bluetooth a Nvidia a jdou zas pryč. A to není tak docela pravda.

Rychlost mi chybí jenom občas. Protože používám httpd, tak neznám nginx nebo apache. Díky tomu jsem mimo, pokud jde o standard ve světě serverových aplikací, ale to se dá přežít, neboť na této znalosti nejsem existenčně závislý. Zato jsem rád, že mi OpenBSD dává možnost provozovat vlastní webové stránky jednoduchým, srozumitelným a relativně bezpečným způsobem s pomocí SW, který je součástí defaultní instalace. Jsem amatér, mé potřeby jsou amatérské a zdá se, OpenBSD tento segment trhu docela dobře pokrývá.

NetBSD

Podobně NetBSD, které jsem nedávno nainstaloval. Je rychlé jednoduché, využívá standardních nástrojů (Xorg) a běží na všemožných architekturách. Tuto univerzalitu sice mohou zabít chybějící ovladače na různá zařízení, ale díky ní je SW patrně dobře navržený, protože portabilita vyžaduje dobré oddělení univerzálního kódu od kódu závislého na konkrétních platformách. S chybějícími ovladači mám zkušenosti z minulosti, kdy se mi nepodařilo rozběhat NetBSD na PowerPC od Applu. Na Thinkpadu zatím běží dobře.

Také binární balíčky nemusí správně fungovat, např. se mi nepodařilo nainstalovat Libreoffice a dosud jsem se nedopátral proč. Uvidíme, zda se to srovná po upgradu.

S NetBSD mám zatím nejméně zkušeností, takže nemohu soudit. Dojem z dosavadního krátkého používání je dobrý. Líbí se mi nepatrnost tohoto systému. Jeden z uživatelů odpověděl na otázku, proč používat NetBSD tím, že je tak akorát velký, aby se mu vešel do hlavy. To považuju za důležité, protože velmi často narážím no omezení daná mou schopností si pamatovat, což je problém, se kterým si ani obsáhlé poznámky neporadí. Pro širší veřejnost je prakticky neznámý a mnoho informací o něm na webu není.

Narozdíl od OpenBSD nenabízí vlastní verze běžných SW, a proto nainstalujete standardní Xorg apod. Víc věcí si člověk prostě musí nastavit sám, takže srdce bijící pro minimalismus zde dojde patrně většího uspokojení než na OpenBSD. Tato tvrzení berte, prosím, s rezervou, neboť zatím s tímto OS pracuju pouze krátce.

Proč?

Proč tedy používat BSD, když je k dispozici tučňák, kde je spousta otravných problémů, se kterými se na BSD potýkáme, už vyřešená?

Jak říká můj souputník, Linux už dávno není vyvíjen lidmi pro lidi a směřuje někam jinam. Už Luke Smith před lety konstatoval, že Linuxových festivalech převládají kravaťáci a vousatí guruové se vytrácejí, takže nejde o nic nového. To je jedna odpověď.

Kdo nainstaluje Alpine nebo Void Linux na knihovně musl, může mít velmi minimální a velmi rychlý systém, možná až příliš minimální. BSD nejsou tak minimalistické, ale nabízí relativně štíhlý a přitom plnohodnotný SW, obzvláště OpenBSD. Asketický je zde možná lepší slovo než minimalistický.

Nicméně se nedá říci, že by BSD nabízelo technologicky něco zvláštního. BSD nemá snadné rozhodování, pokud jde o budoucnost. Nemá „manpower“, aby Linux následovalo a zároveň nemůže zůstat na místě. Přičemž na místě ho drží (někdy) zastaralé legacy struktury a zpětná kompatibilita. Zatím to vypadá, že se tyto dva Unixy od sebe vzdalují (snad s vyjímkou FreeBSD). BSD přebírají novinky od Linuxu (Wayland) příliš pomalu a tak se pomalu stávají obskurním a v podstatě zbytečným softwarem. Navíc přebírání SW i koncepcí z Linuxu z nich dělá méněcenný Linux, čímž se také ztrácí důvod, proč BSD používat. Určitou nadějí jsou lidé znechucení směřováním Linuxu, kteří se mohou přelít do světa BSD a dodat tak chybějící lidské zdroje. Ale ti sebou nejspíš přinesou „linuxismy“ a budou mít tendenci udělat z BSD Linux, jak byl před 10 lety a jsme zpátky na začátku.

A tak OpenBSD pracuje na zavedení Waylandu a podařilo se rozběhat KDE. Nic proti tomu, ale k čemu to vlastně je? Dokázat, že OpenBSD umí KDE? Aby lidé snadněji přecházeli z Linuxu? Jaký druh lidí vlastně OpenBSD chce přetáhnout? Je pravda, že NetBSD také má KDE, takže dohnat konkurenta? Nebo jde o snahu zůstat „ve hře“ a tím pádem přinutit vývojáře velkého SW, aby byli méně „linuxocentričtí“? To poslední dává smysl. Uvidíme, kam se menší BSD nakonec dostanou.

Front9 je další možnost, ale mnohem okrajovější a obskurnější a v podstatě taky pokus oživit dinosaura. Jinými slovy pokus oživit 20 let starý kód v moderním prostředí. Lidé od Front9 se zároveň snaží udržet „pod radarem“ a držet si určité typy lidí od těla. Mám vcelku pochopení pro tento digitální amishismus a dokonce by mě to zajímalo, kdybych měl na takové věci dost času.

Fixní idea?

Nemám s ním přímou zkušenost, ale začít na zelené louce jako Arcan, by možná bylo nejlepší řešení. Recyklovat ideje, ne kód. Na druhou stranu, kdo je tak odpoutaný, aby zahodil desítky let své práce?

Možná jsme moc fixovaní na koncept operačního systému. Kdo vlastně chce používat OS? Nikdo! OS ať se stará o rozpoznání HW, o souborový systém atd., ale my, uživatelé, potřebujeme používat aplikace. Ať už jde o unixovské terminálové aplikace nebo o GUI SW.

Terminálové a grafické rozhraní je další fixní idea, která se mi zpočátku na Linuxu líbila, ale jde spíš o artefakt historického vývoje než o skutečně funkční rozdělení. Nemyslím si, že je nemožné napsat minimální grafické rozhraní typu „terminál“ pro méně schopné displeje nebo vzdálené servery bez grafického rozhraní, aniž by bylo nutné oživovat koncepci terminálu jako předchůdce moderních grafických rozhraní.

Monitor, klávesnice, myš, touchpad, tablet, dotyková obrazovka, joystick a nevím už jaká další rozhraní jsou pro nás důležité, protože skrze ně pracujeme. Nikoliv OS, ale Xorg, Wayland, window managery, Rio nebo zmíněný Arcan jsou to, s čím skutečně pracujeme. Pokud bychom chtěli více aplikovat myšlenky Plan9, bude nám vlastně jedno, s jakým HW pracujeme, jaký OS na něm běží. Zato potřebujeme rozhraní, které nám zprostředkuje komunikaci s různými HW, lokálně nebo po síti.

Xorg má zajímavé možnosti a podle některých jde o dobře napsaný SW, ale koncepce je zastaralá a minimálně některé jeho části by se měly odebrat na odpočinek. Wayland je použitelný, ale kvalita kódu prý není nic moc. Rio postrádá příliš mnoho věcí, ačkoliv koncepce je chytrá. Autor Arcanu tvrdí, že jeho SW je už zralý a v podstatě takovouto koncepci, která jako deštník pokrývá lokální a vzdálená zařízení, nabízí.

Nevím, zatím jsem neměl možnost vyzkoušet. Myšlenky jsou to zajímavé a vidím v nich budoucnost.

Vývoj u velkých firem, jako je Microsoft, se také ubírá tímto směrem, tedy ke skupině aplikací na jakési multiplatformě, nyní samozřejmě doplňované AI. Jde o obřího molocha, který nejspíš bude někde vespod slepencem nesourodých programů, které Microsoft sešil horkou jehlou. Microsoft také zatím neopustil tradiční koncept desktopu, i když ho nyní váže na účet na cloudu, na Microsoft Store, Outlook email, kolaborativní Teams, PowerBI atd., ale možná se to v budoucnu někdy stane.

Obecně lze říci, že desktop na osobním počítači jako symbol naší digitální individuality zmizí ve prospěch účtu, jímž se přihlašujeme do aplikací běžících v cloudu velkých firem, i když fyzický osobní počítač bude i nadále ležet na našem pracovním stole. To je revoluce analogická situaci, kdy sedlák prodal své pole a šel bydlet do paneláku, aby makal ve fabrice.

Asi se tomu nevyhneme, protože koncept sítě vymaže individualitu na bázi izolace podobně jako námořní doprava ukončila izolaci ostrovů. Individualitu ovšem nelze vymazat zcela a patrně si najde nový prostor a projev, což v digitálních technologiích znamená hlavně soukromí a jeho zabezpečení.

U státních a korporátních řešení technicky nevím, co se ve skutečnosti děje, protože černá skříňka. Moje prachy jsou nejspíš v bezpečí, protože mě okrádají mnohem sofistikovanějším způsobem a nechtějí zaříznout slepici, co snáší zlatá vejce. Ani soukromí nenapadnou zřejmým způsobem, protože to vrhá špatné světlo, ale nepochybuji, že ani tak žádné nemám.

Rio nabízí vlastní souborový systém pro každou interakci, což by mělo být teoreticky bezpečnější a přímočařejší než SSHnout se někam. Pokud o sobě jednotlivé session neví, tak jsem mezi nimi jediným pojítkem a to je asi základ soukromí. Podobně QubesOS spouští na všechno vlastní virtuál. Neznám podrobnosti, co a jak vlastně tento OS virtualizuje, ale koncept virtuálu napodobuje fungování Ria a zároveň se pokouší zachovat koncepci tradičního desktopu, který s tím jako idea nejde dohromady.

Odbočím-li do sociální reality, Great Replacement funguje obdobným způsobem jako dosavadní koncepce OS: tzv. otevřená společnost přijímá influx lidí (dat) ze vzdálených krajin (network) a pokouší se je integrovat do systému, který ale nedokáže vyřešit rozdíly, které mezi starousedlíky a přistěhovalci jsou, podobně jako mít všechno pod jedním souborovým systémem vytváří obtížně řešitelné bezpečnostní problémy ve světě digitálních technologií.

Ať už je toto přirovnání přesné či nikoliv, ve virtuální realitě dochází k revoluci a nemám na mysli jen AI, což je způsob, jak z celého internetu udělat velkou centralizovanou encyklopedii, ale taky pokus učinit z nás poddané digitálního Mordoru bez práva na soukromí, aniž by o tom valná většina obyvatelstva měla tušení.

Tady svůj myšlenkový stream radši ukončím a vrátím se k BSD. Prozatím se budu držet vyzkoušených jednoduchých věcí, což BSD (Free, Open i Net) nabízí, ale taky budu házet očkem po Arcanu a linii vývoje grafických frameworků. Neboť koncept OS či distra je podle všeho překonaný.

EOF