Bílá ovce

Nedávno mě potěšila jedna věc.

Didact je cizinec, který žije v nespecifikované evropské zemi. Je jedním z křesťanů bez denominace, jak o sobě tvrdí. Mere Christianity type. Uznává Bibli, ale má teologické výhrady vůči všem hlavním křesťanským proudům. Dokonce i vůči pravoslavným, ač rád vzpomíná na roky strávené v Rusku a chová vůči Rusům velký respekt.

Podle svých slov chodívá na bohoslužby do různých kostelů, včetně katolických. Po Velikonocích si v jednom podcastu stěžoval, že to byl právě katolický kostel, kde mu odmítli přijímání. Kněz byl černoch z Ugandy, světlá vyjímka mezi katolickým kněžstvem těchto dní, neboť kdo není katolík (a není ve stavu milosti posvěcující), přijímá svatokrádežně. Didact rozhodně katolík není a kněz mu odepřel hostii zcela oprávněně. Člověk by se měl spíš pohoršovat nad tím, že je patrně dost katolických kněží, kteří s tím nemají problém. Alespoň to vyplývá z Didactova vyprávění: onen ugandský pater byl jediný, s kým měl problém.

O Ugandě jsem četl, že chce postavit homosexualitu mimo zákon. To je něco, co člověk v těchto dnech moc často neslýchá. Německá biskupská konference by se měla něčemu přiučit od těchto „zpátečnických“ Afričanů. Ale Evropané jsou nyní v morálních otázkách natolik napřed, že přece nemají důvod něčemu se učit od černé Afriky. Tady se zjevně virtue signaling dostává do sporu samo se sebou, neboť když chtěli němečtí biskupové školit Afričany v toleranci, byli nařčeni z rasismu. Jak se říká, kdo seje vítr, sklízí bouři.

Možná se pletu, ale připadá mi, že africké země jsou mnohem konzervativnější. Např. jeden z kritiků liberálních výstřelků papeže Františka je guinejský konzervativní kardinál a bývalý prefekt Kongregace pro liturgii a svátosti Robert Sarah. Vůbec bych se nezlobil, kdyby se stal příštím papežem. Pokud mají v Africe s něčím problém, jsou to spíš muslimové a pohanské animistické zvyklosti, které tamější lidé údajně často praktikují společně s katolickou vírou.

Pokud bude mít migrace Afričanů do Evropy pro nás nějaký pozitivní efekt, mohly by to být ugandské misie. Nová kristianizace zpohanštělé Evropy. Nepovažuji migraci do Evropy v žádném případě za pozitivní jev, ale jsem přesvědčen, že Bůh bude pomáhat hlavně těm, kdo v Něho věří. Je smutné, a to je odvrácená stránka této dobré zprávy, že to nejsme my, kdo dnes věří. Včera jsme to byli my, Evropané, kdo po světě šířil Evangelium. Dnes jsme hlavní kandidáti na misijní činnost nových Cyrilů a Metodějů.

Prosím, více kněží, jako je ten z Ugandy, ale našich.

EOF