Eucharistie

Měl jsem nedávno příležitost debatovat na téma reálné přítomnosti Krista v eucharistii.

Kamarád, jehož jsem nějakou dobu neviděl, se hlásí k jakémusi obecnému křesťanství. Církve jsou podle něj politické strany, samotné křesťanství politický systém, demokracie. Patřit do nějaké církve znamená reprezentovat nějakou stranu, což v konečném důsledku znamená nedělat si nárok na pravdu. Křesťanství samotné se tak stává nejmenším společným jmenovatelem všech existujících křesťanských proudů. A přítomnost Krista v eucharistii je ničím nepodložená, ujetá katolická představa.

Obecné křesťanství

Proč katolicismus? Otázka zaznívala znovu a znovu. Odpovídal jsem stále stejně: protože katolíci předávají učení Ježíše Krista v nejúplnější podobě. Iota unum, kámo! Bible samotná nestačí. Je také potřeba autorita určená k výkladu posvátných textů vázaná tradicí, tedy ústním a písemným dědictvím po těch, kdo byli v obzvlášť úzkém kontaktu s prvotními účastníky událostí, které tvoří kořeny našeho náboženství. Nakonec to byla právě církev, která dala dohromady posvátné knihy, tj. autoritativně určila, co je kanonické a co ne. Je těžko představitelné, že by tihle chlapi dali dohromady neomylnou věroučnou knihu a přitom nebyli chráněni před omylem v ostatních záležitostech. Asi tolik k problému sola scriptura.

To neznamená, že ostatní křesťané nejsou křesťané. Určitě je lepší být křesťanem než třeba budhistou. C. S. Lewis byl jedním z těch obecných křesťanů, kterého s oblibou čteme i my, katolíci. Jenom si nemyslím, že obecné křesťanství samotné stačí ke spáse. Na to je příliš široké, příliš rozředěné. Je to křesťanství nejmenšího společného jmenovatele, což je zárukou degradace všeho, co je obtížné, náročné, přísné a v konečném důsledku i správné. K čemu ersatz kafe, když je možné mít skutečnou kávu?

Reálná přítomnost

Druhým sporným bodem byla otázka reálné přítomnosti Krista v hostii. Poslední večeře je jenom symbol, vše je pouze otázkou ducha, duše, psychologie. Tady se trochu dostáváme na pole, kde operuje oblíbený, ale neblahý psycholog Jordan Peterson. Nejsem nijak zvlášť obeznámen s teologií eucharistie, takže se nechci pouštět do učeného teologického rozboru. Dívám se na celou věc následujícím způsobem.

Především nevidím nic nelogického na představě, že Bůh dokáže reálně proměnit hostii v tělo (a krev) Ježíše Krista. Zní to bláznivě, ale to neznamená, že je to nelogické. Ani věda nemůže mnoho nabídnout, kromě obecného konstatování, že neví, jak by to mohlo fungovat. Neznáme všechna tajemství hmoty, abychom mohli s jistotou říci, že je něco takového vyloučeno. Je docela dobře možné, že je současné chápání hmoty vědeckým establišmentem nesprávné. Ale i kdyby bylo relativně správné, pořád jde o pouhý koncept, který mohou vyvrátit další experimenty. Určitě nemůžeme říci, že je současný koncept ten konečný, který vše vysvětluje. Snad se někdy dostanu k tomu, abych napsal něco o alternativních hypotézách fyziky, případně dalších věd.

Pokud zůstaneme čistě v náboženské rovině, nemám velkou důvěru v duchovní, symbolická vysvětlení. Naopak shledávám přijatelnější představu, že se nám Bůh dává fyzicky, jako potrava, ač je v tom skryt i duchovní rozměr. Bohočlověk se vtělil, přišel v těle. Měl skutečnou matku, která svolila k tomuto vtělení. Učinil, aby reální slepci viděli. Nejen symbolicky, jako uvědomnění přítomnosti Boha, ale i reálně obnoveného zraku, kterým dotyčný mohl Bohočlověka přímo vidět v jeho fyzickém vtělení. Založil skutečnou církev, která funguje jako reálná lidská organizace se všemi selháními, které jsou s tím spojené, s vyjímkou minimální ochrany ze strany jejího Božského zakladatele, pokud je o víru a mravy. Bůh nemá odpor k tomuto světu. Naopak je se svým stvořením navýsost spokojen, nebo byl, dokud pád andělů a prvotní hřích nenarušily do jisté míry veškeré stvoření. Bůh se procházel po rajské zahradě a jsou tací, co tvrdí, že v těle. Snad nezajdu příliš daleko, když řeknu, že Bůh milerád proniká do nejmenších částeček hmoty do té míry, do jaké mohou tyto částečky Jeho přítomnost unést. Nechápu, proč s tímhle mají lidé problém, a to i někteří, kteří sami sebe nazývají katolíky.

V konečném důsledku ale nemohu žádný konečný důkaz nabídnout. Přítomnost Krista v eucharistii je otázkou víry, podobně jako panenství Mariino nebo to, že je jako matka samotného Boha prostřednicí všech Milostí.

EOF